Letos 8. dubna jste za podpory manžela porodila syna Nikolase. Jaké byly začátky vašeho mateřství a jak dnes s odstupem času vzpomínáte na šestinedělí?

Začátky byly krásné a zároveň krušné, ale těžko říct, jestli to někdy jde v šestinedělí jinak (směje se). První dny byly absolutní pohodička, až jsme se doma s Mírou smáli, co na tom všichni mají, že je to procházka růžovou zahradou. Ale ta skončila s příchodem novorozeneckých kolik. Maličký trpěl na bříško opravdu hodně a první měsíc a půl byl víceméně ve znamení pláče. V začátcích jsem to těžce nesla, dávala si to za vinu, že mu neumím nějak víc pomoci. Ale pak se to začalo zlepšovat, čím byl větší, a také jak se začal více hýbat. Dnes jsou mu tři a půl měsíce a je to už naprosto úžasné a jsem upřímně ráda, že ty začátky máme za sebou.

Překvapilo vás na mateřství něco, s čím byste nepočítala? Nebo zatím vše probíhá víceméně tak, jak jste si naplánovala?

Já jsem v první řadě hlavně nic moc neplánovala, protože jsem věděla, že v tomto směru to úplně nejde. Od kamarádek i rodiny jsem věděla, že to bude náročné, jen jsem si nedovedla představit jak moc. Naivně jsem si myslela, že když jsem byla zvyklá mít náročný pracovní režim, mnohdy minimum spánku a fungovala jsem na plné obrátky, že to pro mě bude snadné a že na extrémní výkon jsem nastavená. Jenže mateřství se s ničím takovým nedá srovnávat, což vím až dnes! (směje se). V pracovním kolotoči vždycky přijdou dny, kdy si můžete odpočinout, dospat deficit a dělat si, co zrovna chcete a potřebujete. Ale s miminkem jedete na plný výkon nonstop. A jestli mi něco opravdu chybí, pak je to jít spát s pocitem, že se probudím až ráno. Kvalitní spánek obecně. Přesto je to minimální daň za to všechno nádherné, co člověk s dítětem prožívá.

Plánujete s manželem druhé dítě?

My opět nic neplánujeme. V minulosti jsem s oblibou říkávala, že bych si přála děti tři. Teď naprosto žijeme tím jedním a co bude, to nyní neřešíme. Sami ale sourozence máme a já bych byla ráda, kdyby ho jednou měl i Nikolásek. Ale žijeme teď a tady a pro něj.

Jste moderátorkou na Evropě 2. Kdy vás zase posluchači budou moci v rádiu slyšet?

Tak v tomhle směru vlastně trošku plánuju! Plán je návrat od září a byť to zní odvážně až troufale, myslím, že jsme to s vedením vymysleli moc hezky a že budu snad moci fungovat tak, aby byl můj svět v rovnováze.

Stýská se vám už po práci v rádiu, nebo si zatím užíváte rodičovství plnými doušky a myšlenky na návrat do zaměstnání nemáte?

Rádio je mojí součástí 12 let a já tu práci stále miluji, takže byť je čas se synem pro mě ten nejdražší, moc se těším, až si zase zavysílám. Vždycky jsem věděla, že se alespoň pokusím mateřství s prací nějak rozumně skloubit, že nedokážu být "jen" doma. Vím, že bych nebyla lepší máma, protože by mi nějaká seberealizace chyběla. A navíc si myslím, že by člověk neměl úplně zahazovat to, kým byl předtím, přestože priority jsou už jinde. Chci to být pořád já, přestože jsem máma a svého syna miluji nejvíc na světě.