V uplynulých osmi letech se na těchto akcích v Imperialu vystřídalo osmadvacet umělců, řada z nich i opakovaně, a vznikl zde bezpočet děl, z nichž mnohá byla následně oceněna i na významných soutěžích a byla zařazena do sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Jakousi „vlajkovou lodí" Imperial Design Symposia je lázeňský pohárek Kala, který hned v prvním ročníku v roce 2007 vytvořil Štěpán Kuklík a který pak úspěšně reprezentoval Českou republiku na řadě přehlídek designu a výstav, z nichž asi nejvýznamnější byla „Object Factory" v newyorském MAD museu.

Kromě pohárku Kala, který se dodnes dobře prodává, reprezentují výsledky Imperial Design Symposia i úspěšně realizované návrhy karlovarského designéra Martina Přibíka, šálek na kávu ze setu Balneo, unikátní set Vienna pro stejnojmennou kavárnu a porcelánová mísa na ovoce ve tvaru plastické mapy Karlových Varů, kterou si jako originální firemní dárek odvážejí z Imperialu významní hosté a návštěvy.

Po designérech z oborů porcelánu, užitné grafiky, oděvní či interiérové tvorby byli letos na sympozium pozváni fotografové. S výsledky jejich zhruba týdenního snažení se může veřejnost seznámit na výstavě, která bude v Galerii Imperial volně přístupná až do neděle 10. listopadu. Fotografie, které vytvořili, za tu cestu na kopec nad lázeňským městem určitě stojí.

Bezesporu zajímavý koncept realizovala trojice mladých tvůrců, kteří spolu studují na katedře fotografie Filmové akademie múzických umění v Praze, Jan Douša (1980), Čeněk Folk (1988) a Petr Pustina (1980). Jejich společným dílem je soubor individuálních i skupinových snímků zaměstnanců hotelu Imperial, a to i těch, kteří jsou pro hotelové hosty záměrně „neviditelní", jako třeba obsluha kotelny, údržbáři či hotelový zahradník. Fotografie velkého formátu jsou pečlivě aranžované a stylizované tak, jak se asi fotilo před zhruba sto lety, a tomu také odpovídá použitá technika. Jsou nasnímané velkoformátovou kamerou na černobílý film 4 x 5 palců.

Zcela jinak viděli Imperial zbylí dva účastníci sympozia. Petr Krejčí (1964) zůstal věrný své profesi fotografa krajiny a architektury a s využitím nejmodernější digitální techniky Light Painting nasnímal noční panorama Imperialu jako pozadí pro známé karlovarské sochy kamzíka a Beethovena. Digitální technikou vytvořil své snímky i Petr Kuklík (1960), kterého zaujala pohádková atmosféra parku hotelu Imperial v nočním osvětlení.