Jiří Korbel ze Sokolova chce změnit zákon. V jeho snaze mu má pomoci petiční akce. Korbel jako nezávislý kandidoval v posledních volbách do Senátu Parlamentu České republiky. Neuspěl, protože pro kandidaturu nesehnal potřebnou tisícovku hlasů. Signatáři musejí uvádět rodná čísla a to je podle Korbela oproti jiným kandidátkám diskriminace. A řada odmítla čísla uvádět.

„Sehnal jsem tehdy mezi občany 1093 podpisů. Řada z nich však odmítla uvést své rodné číslo, a tudíž byly jejich podpisy neplatné. Báli se ochrany osobních údajů. Při volbě prezidenta nebo při zakládání politických stran přitom stačí pouze datum narození signatářů," říká Korbel.

V petici tak požaduje nahrazení rodného čísla údajem zletilosti ve výše jmenovaném případě. Někteří z oslovených souhlasí. „Rodné číslo je podle mě důležitý údaj, který by se neměl rozdávat na počkání. Všude se o tom mluví. Datum narození by mělo stačit. To se dá přeci ověřit také," myslí si Marie Linhartová ze Sokolova. Jiří Korbel se rozhodl pro petici poté, co jeho námitky nevyslyšel Městský úřad v Sokolově a poté ani krajský či ústavní soud (ÚS), kam se obrátil.

„Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná," píše v nálezu předsedkyně IV. senátu ÚS Michaela Židlická. V odůvodnění se mimo jiné uvádí, že z rozhodnutí správního orgánu i správního soudu je patrné, že nedostatek relevantních signatářů byl dán nejen absencí rodného čísla (podle krajského soudu se jednalo o 61 osob), ale i nesprávností v uvedení místa trvalého pobytu (237 osob). V jednom případě i v uvedení jména a příjmení signatáře.

Započteno tak mohlo být toliko 794 signatářů, tedy méně než zákonem požadovaných tisíc. Porovnávání stěžovatele s jinými právními předpisy, které pro realizaci jiných politických práv ukládají poněkud odlišné požadavky, neobstojí. „Se stejnou logikou by dle stěžovatele byla založena nerovnost například požadavkem na minimální věk poslanců a senátorů, případně jiné, zákonem předepsané předpoklady," nabízí v odůvodnění možné srovnání Židlická.