Na nebezpečí už například upozorňuje ostrovská radnice. „Varování patří především lidem, kteří manipulují při výkonu svého povolání s živými či mrtvými liškami nebo přicházejí do kontaktu s jejich trusem. Problém se ale týká i široké veřejnosti, protože lišky se často pohybují i přímo v zástavbě, kde nacházejí hojnost potravy v zahradách, na neudržovaných plochách či v okolí popelnic," uvádí Tomáš Čepelák z odboru životního prostředí městského úřadu.

Myslivci jsou o hrozbě tasemnice liščí informováni, ale před tímto cizopasníkem spíše varují veřejnost. „Na pozoru by se měli mít hlavně houbaři a sběrači borůvek a dalších lesních plodů. Vše se musí před konzumací omýt," upozorňuje myslivec Ladislav Cinegr. Opatrnost je na místě, lišky se letos přemnožily. „A nejen ty, ale i jezevci či myši. Oni nemají predátory a my tudíž nemáme zajíce a bažanty. Historické kroniky uvádějí, že jedna liška by měla připadnout na pět set hektarů. My jsme jich na farmě Kubernát o rozloze 600 hektarů už ulovili 60, tak si to spočítejte," vysvětluje.

Že by se ale někdo liščím morem nakazil, o tom myslivci žádné informace nemají. Podle Václava Konopíka, jednatele společnosti Lesy Žlutice, se opatrnost nedá podceňovat, ale ani přeceňovat.

„O žádném případu nákazy jsem neslyšel," uvedl. Na Žluticku spíše než lišky myslivce trápí přemnožené myši. Ale že je lišek letos více, to připouští i Václav Konopík. „Je to zákon přírody. Ale že by nám lišky lezly po městě, to ne. Spíše se nám tady producírují srnci," s úsměvem dodává myslivec.

Jak se proti nákaze bránit? Základem prevence je samozřejmě používat rozum, opatrnost a dbát hygieny. Jak již název napovídá, nemoc rozšiřují nejčastěji lišky.

Hlídejte tedy své děti i psy a pokud někde spatří uhynulou lišku, v žádném případě se jí nesmí dotýkat a měl by upozornit například městskou policii.

Jako prevence pro psy stačí pravidelné odčervování, které případnou nákazu zastaví v počátku. V případě podezření z již probíhající nemoci, která se projevuje výrazným a rychlým hubnutím, doporučují odborníci odnést trus zvířete k veterinářům a požádat o rozbor.

Měchožil bublinatý je drobná, 2 až 5 mm dlouhá tasemnice, která parazituje ve střevě především lišek, příležitostně i psů či koček. Jejím mezihostitelem jsou hlodavci, vzácně se však mohou nakazit i ostatní savci, včetně člověka.

V tkáních a orgánech mezihostitele vytváří laločnaté mnohočetné cysty. Onemocnění, které tímto způsobuje, alveolární hydatidóza, končí bez léčby téměř vždy smrtelně.

Z polknutého vajíčka se v trávicím traktu vyvine larva, která projde stěnou střeva a putuje organismem, usidluje se v tkáních, nejčastěji v játrech a mozku.

Růst larev může připomínat nádor. Pro odstranění je obvykle třeba operace. Člověk jako mezihostitel se může nakazit kontaktem se zamořenou půdou, zvířaty (psi, kočky, lišky), ovocem a zeleninou potřísněnou výkaly zvířat, nakažených tímto parazitem.

Podle údajů Státní veterinární správy jsou kromě Karlovarského kraje výrazně zasaženy rovněž kraje Liberecký a Plzeňský.