Jezerský vrch kvůli polopřirozeným suchým trávníkům a křovinám na vápnitém podloží, s bohatým výskytem vzácných druhů rostlin, a na Tisovci se vyskytují suchá vřesoviště.

Tyto přírodní památky byly vyhlášeny v rámci ochrany území soustavy Natury 2000. Ta chrání nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a také přírodní stanoviště v členských státech Evropské unie.

Způsob ochrany je monitorován a Česká republika každých šest let předkládá Evropské komisi zprávu o plnění těchto povinností.

„V Karlovarském kraji jsou v tomto režimu například chráněny už dvě ptačí rezervace, a to v Doupovských horách a dále Kovářská v Krušných horách,“ uvedl krajský radní Jaroslav Bradáč.

Národní přírodní rezervací je i SOOS u Chebu, kterou byl vyhlášen na základě zákona o státní ochraně přírody.
Právě rezervace SOOS představuje unikátní mokřadní, slanomilná a reliktní společenstva s pestrou mozaikou slatinišť, rašelinišť a slanisek, olšin, ostřicových porostů a rákosin.

Přirozeně vzniklé jsou lesní porosty s břízou pýřitou a borovicí blatkou. Přírodní památkou je například i Šemnická skála u obce Šemnice na Karlovarsku. Toto chráněné území bylo vyhlášeno na velkostatku Olšová Vrata z důvodu výskytu hnízdiště výra velkého.

Chráněným územím je i vrch Vladař u Žlutic, jehož část je přírodní rezervací o rozloze 11,7 hektaru. Chráněným územím v kraji jsou i Čedičové varhany u Hlinek na Karlovarsku, které se nacházejí v opuštěném lomu asi jeden kilometr od obce Hlinky.

Přírodní památkou je ale například i obec Prachomety v pramenné oblasti Otročínského potoka v Tepelské vrchovině. Chráněná území v Karlovarském kraji se stále rozšiřují, celkem by jich v soustavě Natura 2000 mělo být 350 o celkové rozloze kolem 21 000 hektarů.

Podle krajského radního Jaroslava Bradáče by mělo toto tempo zvolnit, protože v těchto lokalitách je vše podřízeno ochraně tohoto území, což vylučuje jakékoliv aktivity související například s výstavbou nebo průmyslovou činností.