Všichni, kteří se ve městě zapojili do systému třídění odpadu, dostali samolepky se „svým“ čárovým kódem. V posledních měsících ale evidují ve sběrném dvoře řadu anonymních pytlů s vytříděným plastem a papírem. „V prvním čtvrtletí letošního roku se zatím jedná o 60 pytlů s papírem a 85 obalů s odpadem z plastu, za celý loňský rok to bylo ale 232 pytlů s papírem a 338 pytlů s plastem,“ potvrdil mluvčí Městského úřadu v Aši Milan Vrbata. „Příčin, proč je takové množství obalů nenačtených, je zřejmě více. Podle pracovníků společnosti Ašské služby, které pro město Aš odpady svážejí a vedou jejich evidenci, je jedním z důvodů pravděpodobně to, že lidé lepí samolepky s čárovými kódy na pytle znečištěné mastnotou. Kódy pak při manipulaci z obalů odpadávají. Občas dochází také k poškození kódu tím, že samolepka je nalepena na nevhodné části pytle, například v místě, kde je pytel zavázaný. Stává se pak, že poškozený kód nejde načíst čtečkou ani ručním zadáním čísla do počítače,“ vysvětlil mluvčí. „Dalším důvodem velkého množství pytlů bez kódů může být to, že někteří třídiči nejsou v systému vůbec zaevidováni, a přesto do pytlů třídí a ty odevzdávají ve svozové dny k odvezení. Pracovníci Ašských služeb si takto vysvětlují, proč je přes vysoký nárůst nenačtených obalů počet reklamací zatím minimální,“ řekl.

Posledním z důvodů může být i fakt, že si někteří účastníci nakopírovali původní čárové kódy místo toho, aby si po vyčerpání přiděleného počtu samolepek s kódy obstarali na úřadu nové. „S takto zkopírovaným kódem si čtečka neví rady, protože byl už jednou načten a systém si jeho číslo pamatuje,“ doplnil Milan Vrbata. Podle jeho slov stačí dodržovat několik pravidel, aby se počet nenačtených pytlů snížil. Je nutné používat pytle neznečištěné na vnější straně mastnotou, vhodné je také lepit kódy uprostřed pytle, nejlépe je ještě přelepit průhlednou izolepou, a používat vždy originální samolepky s kódy.