Terénní monitoring vědců a dobrovolníků prokázal, že v roce 2020 na území České republiky existovalo dvaadvacet vlčích teritorií. Dvě z nich jsou i v Karlovarském kraji. Smečka vlků, která v roce 2017 likvidovala stáda ovcí u Abertam už ale zřejmě zanikla. Přesto vlkům padly za oběť loni desítky zvířat.

Pohyb vlků v Krušných horách sledují přírodovědci z několika univerzit i terénní dobrovolníci. Tento týden zveřejnili mapu pohybu v rámci takzvaného vlčího roku. „Údaje se vztahují k vlčímu roku 2019/2020, což zahrnuje období od května 2019 do konce dubna 2020, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok. Vlčata se totiž většinou rodí v dubnu,“ vysvětluje Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí DUHA a akademik z Mendelovy univerzity v Brně.

Výzkum v uvedeném vlčím roce zachytil teritoria na dvou místech. Oproti předchozím letům jsou patrné změny v migraci i počtu kusů. Poprvé o sobě dali vlci řádně vědět v roce 2017, kdy u Abertam útočila takzvaná První krušnohorská smečka. O rok později už ale nebylo po smečce ani vidu, zůstaly jen stopy po páru vlků, kteří se pohybovali kolem Jáchymovska. Ani jejich pohyb v loňské zimě už ale zaznamenaný nebyl. „I tito vlci podle všeho v území již nežijí,“ uvádí web Šelmy.cz. Prázdno ale v krušnohorských lesích není. V Přebuzi se v době odchodu „abertamské“ smečky objevil jeden volně žijící jedinec, během minulé zimy už ale k sobě našel i partnera.

Druhé teritorium je v Doupovských horách. V prosinci 2019 zavítala do vojenského prostoru Hradiště osamocená vlčice, původem z Rakouska. Vybavená sledovacím zařízením od akademiků z Vídně nabídla vědcům výlet o délce téměř tři sta kilometrů. Než dorazila do Doupova, prošla Národním parkem Šumava, Klatovskem, Plzeňskem, Křivoklátskem a do Doupova doběhla nakonec přes Žatecko. „Kuriózní přesun mezi dvěma vojenskými výcvikovými prostory, vzdušnou čarou vzdálenými 240 kilometrů, dobře ilustruje tendenci vlků si ve střední Evropě vybírat často řídce osídlené oblasti, kde mají nejvíce klidu pro rozmnožování,“ komentuje přednosti cílové stanice Miroslav Kutal. Odborníci teď chtějí z teritoria získat trus a podrobit ho genetické analýze, která by napomohla odhalit původ jejího druha.

Vlci v České republice aktuálně obývají především pohraniční oblasti. „Letošní výsledky jednoznačně potvrzují trend v osidlování severních pohraničních hor, kde je jasný vliv populace, která vznikla na pomezí Polska a Německa. To, že je střední Evropa křižovatkou, potvrzuje i několik dálkových přesunů vlků,“ doplňuje Aleš Vorel, vedoucí česko-saského projektu OWAD, který pohyb vlků zkoumá. Vlci k nám míří především z Německa a sousedního Polska „V Krušných horách se objevil vlk, který byl poprvé zachycen u Hamburku, u Norimberka byl přejet mladý vlk z Krušnohorska a podobně. Vzhledem k vysoké mobilitě tohoto velkého savce a většímu počtu jedinců na našem území lze očekávat také více případů pozorování jednotlivých migrujících zvířat nebo případů kolizí s vozidly,“ dodává Vorel.

Útoků ubylo, ale přetrvávají. V Sasku jsou na tom hůř

Návrat šelmy sebou přináší vášnivé diskuze dvou táborů – těch, co návrat vlka vítají a těch, obávající se škod, které šelma napáchá. Případně farmářů, kteří už škody sčítat musejí. I v Karlovarském kraji za rok 2020 dostaly úřady hlášení o útoku vlka. Agentura ochrany přírody a krajiny zveřejňuje každý měsíc statistiky útoků. V těch se uvádí, že za loňský kalendářní rok nahlásili chovatelé dvaatřicet úmrtí hospodářských zvířat, konkrétně ovcí a jedné krávy, po útoku vlka. Dalších čtrnáct ovcí vlci poranili. Téměř pět desítek zvířat vlci napadli během pěti samostatných akcí. Útočili jedenkrát u Přebuzi, jednou poblíž Hazlova a třikrát kolem Podlesí. Celkem bylo v České republice úřadům za rok 2020 nahlášeno 238 škodných událostí, kdy za oběť vlkům padlo 737 hospodářských zvířat.

Velké škody páchali také vlci na druhé straně Krušných hor, v Sasku. „V roce 2020 bylo ve Svobodném státě Sasko nahlášeno 411 útoků na hospodářská zvířata. Bylo nalezeno 326 mrtvých zvířat, 44 bylo zraněno a 41 se pohřešuje, uvedl saský Zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii.