A ani o víkendu otřesy nepolevily, ba naopak. Překonaly magickou hranici magnituda s číslem tři. Záchvěvy půdy zaznamenali lidé především ze severněji orientovaných měst. Pod několika lidmi se židle nebo postel zaklepaly i v Chebu, Dolním Žandově, Karlových Varech anebo v Chodově.

„Letošní zemětřesný roj dosáhl zatím svého maxima v sobotu v 9.53 hodin dopoledne. Hodnota magnituda byla 3,1. Překonal tak druhý nejsilnější záchvěv ze čtvrtečního odpoledne, který dosáhl magnituda 2,9,“ potvrdila seismoložka Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze. „V tuto chvíli se zdá, že se situace uklidňuje a otřesů postupně ubývá. Nemůžeme ale nyní se stoprocentní jistotou říci, že se neobjeví nějaký další lokální záchvěv,“ řekla seismoložka.

Sobotní seismogram ze seismologické stanice ve Skalné.

Záchvěvy půdy byly dobře patrné i během sobotního časného rána, probudily několik lidí.

„Zajímavostí na letošním roji bylo to, že se nahromaděná energie uvolnila poměrně rychle, a navíc bylo i hodně seismologických jevů kolem magnituda 2 a více. Tyto záchvěvy tak měly o něco rychlejší průběh než v předchozích letech. Co je toho příčinou, nedokážeme říci. Můžeme také sdělit, že letošní roj vznikl na přibližně stejné ploše v podzemí, jako tomu bylo při roji v roce 2011. Záchvěvy se však v letošním roce ubíraly jen jedním směrem, a to stále více na sever. V minulosti jsme zjistili, že se polohy otřesů během roje přesouvají. Chvíli se uvolňovala energie jižněji, pak severněji anebo východněji. Někdy se to dost střídalo, ale letos je zatím vývoj jednoznačně směrem k severu. Otřesy budeme i nadále ještě analyzovat. Hlášené škody zatím nemáme, a to k nám dorazilo 60 makroseismických dotazníků od obyvatel Karlovarského kraje,“ poznamenala Jana Doubravová.

A jak dochází ke zvukovému projevu zemětřesení, který připomíná přijíždějící vlak nebo bouřku?

„Akustický vjem, který lidé slyší jako hrom anebo projíždějící vlak, s velkou pravděpodobností vzniká tak, že k povrchu dorazí takzvaná primární vlna podélná a rozkmitá těsně nad povrchem země molekuly vzduchu, které pak pozorovatelé vnímají jako dunění. Zvuk se šíří jako akustická vlna, která je také podélné vlnění. Naopak sekundární příčná vlna, která je pomalejší a dorazí k pozorovateli později, zvuk negeneruje, ale má větší amplitudu, a bývá tedy pocítěná jako chvění,“ dodala seismoložka Jana Doubravová.

Zvuk, který zemětřesení doprovází, je pro obyvatele regionu jeden z nejnepříjemnějších zážitků.

„To dunění je značné. Hodně to připomíná projíždějící vlak. Tak už dopředu víme, že otřes přijde, když uslyšíme zvuk,“ sdělil pozorovatel počasí Rudolf Kovařík ze Šindelové.

Poslední zemětřesení se v regionu vyskytlo v loňském červenci a dosáhlo magnituda 2,2 a také ho doprovázelo zmíněné burácení.