Odborníci radí začít s přihnojováním jahodníků v druhé polovině dubna a na začátku května. Hnojivo jahodníkům nejdříve pomůže v zakořenění a růstu, a pak podpoří tvorbu květů a plodů. Jako hnojivo z domácích zdrojů můžeme použít kompost nebo slepičince, ale také droždí, kopřivy, dřevěný popel, kávovou sedlinu, banánové slupky nebo Epsomskou sůl. Čím hnojíte vy? Dejte nám vědět v anketě na konci článku. 

Jak udělat hnojivo z droždí, sody a dřevěného popela radí Chilli farmer:

Zdroj: Youtube

„Alternativou ke granulovaným hnojivům může být pro jarní hnojení kompost. Chcete-li jej aplikovat, jednoduše zamulčujte okolí rostlin několika centimetry kompostu a zalévejte. Stejně jako u granulovaných hnojiv se živiny pomalu vsakují, aby pomohly pohánět kořeny,“ radí web This is my Garden.

Pokud kompost nezapracujete přímo do záhonu, můžete si z něj připravit výluh a rostliny jím zalévat. Kompost se rozmíchá ve vodě v poměru 1:10 a nechá dva týdny odstát. Dobré je směs každý den promíchat. Po dvou týdnech ji sceďte, tekutinu opět nařeďte v poměru 1:10 a můžete zalévat.

Slepičince a kopřivy páchnou, ale pomáhají

Zahrádkaři mají v oblibě také slepičí trus. Není to příliš voňavá záležitost, ale obsahuje velké množství draslíku, dusíku, fosforu a vápníku. Slepičince se používají nejčastěji ve formě zákvasu, který se vyrábí smícháním trusu a vody v poměru 1:10. Směs se nechá čtrnáct dní zkvasit, a pak se aplikuje.

Slepičince se mohou také usušit a rozdrtit na prášek. Vznikne silně dusíkaté hnojivo, které je však třeba používat opatrně.

Jahody jsou velmi bohatým zdrojem vitamínu C.Jahody jsou velmi bohatým zdrojem vitamínu C.Zdroj: se souhlasem Tomáše Petra

Velmi prospěšné je i hnojivo z kopřiv, takzvaná kopřivová jícha. I když její vyrobci a uživatelé připouštějí, že zápach, který se z ní line, bývá skutečně výrazný. Kopřivová jícha je zákvas, který je třeba na slunném stanovišti nechat prokvasit, a pak zředit. Ke zkvašení obvykle postačí tři týdny. Nádoba s kopřivami však musí stát na sluníčku.

„Nádobu naplňte ze dvou třetin kopřivami, doplňte vodou a po zkvašení sceďte. Tekutinu nařeďte vodou v poměru 1:50,“ doporučuje iReceptář.

Záhonu prospěje i droždí

Oblíbené je také hnojení droždím. K výrobě hnojiva je potřeba 30 gramů droždí na litr teplé vody v PET láhvi a trychtýř. 

Hnojit jahody můžete i za pomoci dřevěného popela. Jde o ekologický a oblíbený způsob, ke kterému budete potřebovat deset litrů vody a sklenici popela. Ten rozmíchejte ve vodě a pravidelně touto tekutinou jahodník zalévejte. Zdroj: iReceptář

„Droždí nakrájíme nebo nadrobíme na co nejmenší kousky, které pomocí trychtýře vsypeme do PET láhve a obsah pořádně protřepeme a promícháme, až ze směsi vznikne kalná tekutina. Je možné přidat i trochu cukru,“ uvádí ve svém receptu na YouTube Chilli farmer.

Hnojivo se pak nechá asi dva týdny uzrát. Nádoba ale nesmí být neprodyšně uzavřená, protože hnojivo kvasí a láhev by mohla explodovat. Proto je dobré aspoň jednou za dva dny hnojivo otevřít, znovu zavřít a protřepat. Po dvou týdnech se směs naředí čtyřmi litry vody a je připravena k zalévání.

Káva, banány a Epsomská sůl

Káva prospívá nejen člověku, ale může probudit i jahody. „Před zálivkou nasypeme kávovou sedlinu kolem základny rostliny, nebo si můžeme připravit směs na zalévání. Stačí dva šálky sedliny zalít asi dvěma litry vody a nechat přes noc ustát,“ píše web Home guides, ale upozorňuje, že s hnojením kávou by to zahrádkáři u jahodníků neměli přehánět.

Jahodníkům prospěje také draslík obsažený v banánech, protože jim dodá odolnost proti bakteriím a houbovým chorobám. Kromě draslíku jsou banánové slupky bohaté na vápník, hořčík, fosfáty a síru.

Kdo neumí trhat jahody správně, zkrátí jim už tak krátkou životnost
VIDEO: Lidé špatně trhají jahody, ty se pak kazí. Podívejte se, jak na to

Jak z nich připravit hnojivo? Banánové slupky lze namočit přes noc do vody stejně jako kávovou sedlinu, uvařit z nich „banánový čaj“, nebo si připravit banánový prášek.

„Slupky pečte v troubě při nízké teplotě, dokud nebudou vysušené do křupava. Pak je rozdrťte na jemný prášek a posypte jím základnu jahodníků,“ radí web Home guides.

Někteří angličtí pěstitelé jahod dodávají svým záhonům zálivku v podobě roztoku vody a Epsomské soli, která je známá tím, že díky obsahu hořčíku a síry léčí bolesti. U jahodníků tuto schopnost sice prokázat nelze, ale Epsomská sůl prý zlepšuje jejich kvetení a plodnost, a navíc se předpokládá, že odpuzuje nenažrané slimáky.

Chcete-li ji vyzkoušet na zálivku, použijte dávkování v poměru: jedna polévková lžíce soli na čtyři decilitry vody.