Navíc než budou moci lidé znovu ven, plánují epidemiologové studii – na pěti tisících lidech v Praze a na Olomoucku zjistí, kolik procent lidí vůbec nový virus zasáhl.

S promořováním populace zatím nesouhlasí premiér Andrej Babiš či ministr vnitra Jan Hamáček. Ministerstvo zdravotnictví tak chce rozvolňovat karanténu postupně a po Velikonocích představí plán, v jakých krocích se budou pravidla mírnit. „Promoření populace je ale správné řešení,“ říká v rozhovoru pro Deník epidemiolog Rastislav Maďar.  

Co říkáte na nový plán ministerstva, podle kterého je čas začít s postupným promořováním populace?
On to vlastně žádný nový plán není. V odborných kruzích už se o tom hovoří dva týdny. Z dlouhodobého hlediska je to totiž jediná správná cesta. To nejhorší máme za sebou, nyní je třeba podniknout opatrně další krok.

A tím je postupně promořit obyvatelstvo…
Přesně tak. Ono se totiž ukazuje, že do některých asijských zemí, ve kterých dokázali ztlumit první vlnu epidemie za cenu drastických opatření, se teď virus znovu vrací. Zase musí utahovat šrouby. Zdá se tedy, že správná cesta je spíš ta, že bude lepší nechat zdravou část populace promořit. Lépe řečeno: nechat ji přirozeně imunizovat.

Viroložka Vanda Boštíková. Foto: FVZHK
Viroložka: Vakcínu proti Covid-19 budeme mít nejdříve za rok

Co konkrétně to znamená? Jak by mělo takové řízené promoření vypadat?
Ta část obyvatelstva, která je zdravá a mladší, by si měla jednoduše projít nákazou. U drtivé většiny lidí to proběhne bezpříznakově nebo s lehčími příznaky. Lidé si ale díky tomu vytvoří protilátky a přestanou vylučovat virus. Naopak rizikové skupiny, jako jsou například senioři, bychom měli i nadále chránit.

Jak?
Senioři, kteří jsou soběstační, by se měli i nadále udržovat odstup. Neměli by chodit do míst, kde se shlukují lidé. Měli by nosit roušky a používat dezinfekci na ruce. K nesoběstačným seniorům, kteří potřebují pomoc druhé osoby, by měl ošetřující personál přistupovat na nejbližší vzdálenost jen na nezbytně dlouhou dobu. Měl by být vybavený ochrannými pomůckami, aby tyto seniory nenakazil.

Jak dlouho by to mělo trvat?
Minimálně několik měsíců. Vypadá to tak, že doba ochrany protilátkami u lidí, kteří si nákazou prošli, by mohla být dva roky. Do té doby musíme nad koronavirem na všech frontách zvítězit.

Kolik procent lidí už podle vás protilátky má?
Tam, kde probíhá epidemie hůř, jde o větší množství lidí. Třeba v Itálii odhady hovoří o deseti milionech lidech. U nás je to ale daleko méně - podle mě má protilátky aktuálně pod deset procen obyvatel.

Remdesivir dostal první pacient ve Všeobecné fakultní nemocnici. Podává se nitrožilně.
Dobré zprávy. Pacient, kterému byl podán remdesivir, se uzdravuje

Co by se stalo, kdybychom populaci nepromořili?
Populace by nezískala kolektivní imunitu a museli bychom prodlužovat omezení – třeba hromadné akce nebo cestování. Jak dlouho by to muselo trvat, by přitom nikdo nevěděl. Záleželo by to i na vývoji v ostatních zemích. Ekonomicky i celkově by to přineslo obrovské ztráty.