Podle Rudolfové, která je členkou správní rady Aliance pro individualizovanou podporu,  musí mnozí lidé s hendikepem řešit i to, kolikrát týdně se mohou osprchovat nebo dojít na toaletu. „Chybí síť sociálních služeb, které dokáží zajistit potřeby lidí v celé České republice,“ potvrzuje ředitel obecně prospěšné společnosti Asistence Erik Čipera.

Domov pro seniory. Ilustrační foto
Další rána pro Čechy. Senioři a handicapovaní si mají připlatit za domovy

Zástupci lidí s postižením proto navrhují zřídit kontaktní místa, kde budou působit profesionálové starající se o konkrétního člověka. Dále chtějí zavést více stupňů příspěvku na péči a jeho pravidelnou valorizaci. Dnes jsou čtyři stupně, od lehké po úplnou závislost, v rozpětí 880 až 19 200 korun měsíčně. Podle Čipery ale mnoho lidí potřebuje čerpat služby ve větším rozsahu. Důležitá je podle něj též garantovaná dostupnost služeb. 

Život doma

Vládní politici slíbili návrhy promítnout do novely zákona o sociálních službách, jejíž záměr představilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle předsedy sněmovního výboru pro sociální politiku Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) je nutné, aby lidé s postižením mohli zůstat ve svém přirozeném prostředí. Tedy především doma. „Důležité je i jejich zapojení do společenského života,“ řekl. „Vítáme podněty z praxe,“ dodala předsedkyně lidoveckého senátorského klubu Šárka Jelínková. 

Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký na dotaz Deníku uvedl, že prezentované návrhy jsou zformulováním toho, co zde léta nefunguje. „Důležité je ale přinést konkrétní řešení, nejen vize,“ uvedl. Podle představitelů Aliance pro individualizovanou podporu budou navrhované zákonné změny teprve upřesněny, zatím nastínili směr, kterým se mají ubírat.

Vilma Jurenka Baudišová, předsedkyně Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR a předsedkyně výrobního družstva KARKO.
Na inflaci a minimální mzdu mohou doplatit handicapovaní, říká šéfka asociace

Co se týče příspěvku na péči, místo zřizování dalších stupňů Horecký navrhuje rozdělit systém pro lidi s postižením a seniory. „Senior má potřeby univerzálnější, u člověka se zdravotním postižením se v čase mění. Jiné jsou v dětství, jiné v dospělosti. Takový člověk potřebuje pomoci při integraci, někdy s hygienou, jindy s tím dostat se do divadla. Má tudíž – třeba jako ve Švýcarsku – dostat tolik, kolik opravdu potřebuje,“ řekl Deníku.

Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký: Je třeba sehnat víc pečovatelů a zaplatit je

Co říkáte návrhu Aliance pro individualizovanou podporu na vznik kontaktních míst, kde se profesionálové budou starat o konkrétního člověka s postižením nebo rodinu?
Když řeknete, že chybí koordinátoři, musíte v zákoně jasně definovat, kdo má povinnost takovou pozici zřídit. Zda kraje, města nebo obce. A pokud například obce, tak jistě ne všechny, ale například ty s rozšířenou působností. V takovém případě je nutné to s jejich zástupci prodiskutovat. Myslet musíte i na to, jak budou taková místa financována.

Zástupci lidí s postižením chtějí též místní a časovou garanci dostupnosti sociálních služeb…
Souhlasím s výtkou, že se v České republice nezvyšují kapacity sociálních služeb, že nereagují na skutečnou poptávku. Každý rok navíc částečně klesá počet klientů terénních služeb. Někteří lidé jdou totiž do domova pro seniory, i když – pokud by se o ně někdo postaral – by mohli zůstat doma. Když ale zavolají na pečovatelskou službu, je přetížená. Pečovatelka může přijít třeba jen v úterý a ve čtvrtek, ale oni ji potřebují častěji.

Co s tím?
K zajištění větší dostupnosti je nutné sehnat víc pečovatelů, kterých ale nepřibývá. A zaplatit je. Teprve, až tohle zajistíme, můžeme takovou službu garantovat. Zatím každý rok řešíme, jak vůbec dofinancujeme stávající síť sociálních služeb. Jen pro tento rok v nich chybí 4,4 miliard korun. Mimochodem, před pár dny kraje poprvé v historii odeslaly na ministerstvo práce a sociálních věcí vlastní návrh, jaké kapacity potřebujeme budovat a jak zajistit financování na jejich udržení. V tom vidím cestu.