Až osmnáct let za mřížemi hrozí jednatřicetiletému Františku Šedlbauerovi z Nejdku na Karlovarsku. Muž letos 6. ledna brutálně zavraždil svou přítelkyni, jež by na začátku července oslavila pětadvacáté narozeniny.

Celý incident se odehrál na lesní cestě nedaleko Otovic na Karlovarsku. Šedlbauer podle obžaloby své přítelkyni, která seděla na sedadle v autě, svázal koženým páskem ruce a pak ji třikrát bodl nožem s patnácticen­timetrovou čepelí do obličeje a horní poloviny těla. Mladá dívka se pak udusila vlastní krví.

Zdá se mi o tom, řekl obžalovaný

Šedlbauer se k vraždě své partnerky přiznal. „Je to hrozné neštěstí. Vůbec to nebyl úmysl. Já jsem z toho dodnes špatný a je mi to strašně líto. Zdá se mi o tom v noci. Jsem ochotný si to odpykat,“ kál se před soudem mladý vysoký muž s culíkem.

Šedlbauer vysvětlil, že s přítelkyní měli spory asi od září. „Já jsem často jezdil na brigády, byl jsem třeba týden v Plzni nebo v Praze a jí se to nelíbilo. Ten den jsme se chytli. Ona mě napadla slovně a pak nohama. Hádali jsme se asi dvě hodiny. Byla čím dál agresivnější. Vzal jsem ten nůž, chtěl jsem ji jen postrašit. Ona na sobě měla naházenou spoustu oblečení, tak jsem ji tím nožem jako dloubnul. Myslel jsem si, že jí nic neudělám,“ vzpomínal obžalovaný. Žena pak utichla.

Měl omrzliny

„Asi po čtyřech hodinách od toho, co jsme se hádali, jsem na ni sáhl a ona byla studená a ztuhlá. Napadlo mě, že je mrtvá, a měl jsem za to, že jsem ji zabil. Nevím, jak se to vůbec mohlo stát. Zhroutil se mi celý svět,“ řekl Šedlbauer.

Muž poté v mrazivém počasí odešel z auta bez bot a policisté jej pak po nějaké době našli u obchodního domu Tesco v Karlových Varech. Obžalovaný se ještě dnes léčí s omrzlinami.

O tom, že mladí lidé se v autě dost pohádali, svědčí i to, že rozbili jedno okénko a ještě střešní okno.

Pervitin

Šedlbauer se také přiznal k tomu, že před tragédií si i s přítelkyní aplikovali pervitin. Oba jej užívali pravidelně. Měli půl gramu a dávku si přesně rozdělili.

„Je to strašné. Víte, my jsme se měli desátého desátý brát, ale pak z toho sešlo, protože jsme neměli peníze. V tom autě jsme přespávali. Chodili jsme se mýt na ubytovnu nebo do penzionu. Pak byly Vánoce, Silvestr a my jsme tehdy věděli, že zase strávíme další noc venku. Tím pervitinem jsme si jen chtěli trochu zlepšit náladu,“ vysvětloval muž soudcům.

Šedlbauer hovoří o svém jednání jako o afektu. To, že své dívce svázal ruce, si pamatuje, vybavuje si i to, že ji píchl nožem do lopatky. Nad zbytkem ale tápe. „Ona ani nekřičela, prostě nic. Podle toho, co jsem ale četl ve spise, to muselo být hrozné,“ přiznal si muž v jednací síni.