V různých diskusních facebookových skupinách, nejčastěji takových, jež se svými názvy hlásí k „vlastenectví“, „slovanství“ a podobně (například ve skupině Zdravé vlastenectví je nutnost!, popřípadě ve skupině Jsem hrdý Slovan), se tento týden začala objevovat koláž, vyhlížející jako ofotografovaný záznam (printscreen) příspěvku na webu Demagog.cz.

Pietní akt v Lidicích 10. června 2020.
Politici uctili památku lidické tragédie

Tento web se dlouhodobě věnuje ověřování pravdivosti výroků z úst různých politiků a koncem letošního května se stal novým partnerem Facebooku pro ověřování pravdivosti obsahu publikovaného na této sociální síti.

Lživá fotomontáž

Zmíněná koláž prezentuje v grafice připomínající grafiku webu výrok, že Facebook maže příspěvky připomínající vypálení Lidic, pod nímž se nachází údajné vyjádření analytiků webu Demagog.cz. Ti podle dané koláže hodnotí tento výrok jako pravdivý a uvádějí následující vysvětlení: "Ano, je to z toho důvodu, že tyto příspěvky zpravidla slouží k vyvolávání nenávisti k Němcům a vyvolávání pocitu viny za dávno zapomenutou křivdu."

Deník proti fake newsZdroj: DENÍKZveřejnění a šíření koláže vyvolalo u části internetové obce zjevně očekávanou reakci, tedy rozhořčení z toho, co si to "Facebook dovoluje" a že na vypálení Lidic se zapomenout nedá.

Celá koláž je však úmyslně lživá, na což se snaží v diskusích k ní upozorňovat i administrátoři facebookové stránky Demagogu.

"Dobrý den, tento příspěvek nepochází od nás. Jedná se o fotomontáž. Děkujeme!" uvádějí v diskusích administrátoři facebookové stránky Demagog.cz. Jak ale ukazuje průběh celých diskusních vláken, zdaleka ne každý si jejich upozornění všimne.

Demonstranti při pietě u Lidic.
OBRAZEM: Demonstranti si u Lidic počíhali na prezidentskou kolonu

Není přitom úplně vyloučené, že Facebook některé pamětní fotografie, připomínající vypálení Lidic, prostřednictvím svých algoritmů opravdu zakryje z důvodu explicitního zobrazení násilí (může se to stát například u autentického snímku zachycujícího postřílené lidické muže u zdi Horákova statku). V takových případech sociální síť většinou zobrazí upozornění, že snímek zachycuje násilí, a nechá na uživateli, aby kliknutím na příslušnou ikonku dal najevo, že si opravdu přeje snímek zobrazit.

V žádném případě ale není pravda, že by Facebook příspěvky o Lidicích mazal proto, že slouží k „vyvolávání nenávisti a pocitu viny“. Důkazem jsou desítky příspěvků, které se právě vzpomínce na Lidice věnují, a na Facebooku je lze samozřejmě dohledat. Svou samostatnou stránku má na Facebooku také řada projektů, jež se právě na uchovávání pietního odkazu vyvražděné české vesnice zaměřují – například "Památník Lidice", "Lidice 1942 – poslední rok" a mnohé další.

Cesta na Tchaj-wan? Kvůli Lidicím!

Pozoruhodné spiklenecké teorie týkající se Lidic však šíří také někteří čeští politici. Například Jiří Kobza, poslanec hnutí SPD Tomio Okamura, zveřejnil na svém facebookovém profilu dne 9. června večer post, v němž jakoby naznačoval, že oznámení předsedy Senátu o cestě na Tchaj-wan i protivládní demonstrace mohou mít za cíl odvést pozornost od lidické tragédie.

Máme Senát. Ó, my se máme. Aneb Vystrčilova mise

"Ve víru emocí kolem exhibice s cestou na Tchaj-wan předsedy senátu Vystrčila a demonstrací placených kýmsi odkudsi jaksi (možná úmyslně) zůstalo stranou pozornosti médií výročí vypálení Lidic," napsal Kobza a dodal, že alespoň on "za ty povražděné Čechy zapálil svíčku a dal ji do okna".

Stížnost, že média připomínají některá výročí více než jiná, používají politici poměrně často, přičemž úmyslně nezohledňují, že média zkrátka upřednostňují výročí kulatá, přičemž 78. výročí upálení Lidic takové nebylo. I tak mu však byla věnována pozornost.