O čem se v článku dozvíte:
Evropský seznam nepůvodních druhů popisuje téměř sedm stovek hub, ten český je o více než polovinu kratší. To se má ale postupem let změnit.
„S jistotou můžeme konstatovat, že další invazní organismy na území České republiky stále pronikají a desítky taxonů, které jsou známy z jiných částí Evropy, budou dříve či později zjištěny i u nás. Lze předpokládat, že mnohé z nich už se u nás mohou vyskytovat a pouze nebyly zachyceny nebo se jim pro nízkou atraktivitu a význam nikdo systematicky nevěnuje,“ shrnuli autoři Seznamu nepůvodních hub a houbových organismů ČR.
Zmiňovaný seznam vydali výzkumníci z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a z brněnské Mendelovy univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci. Druhovou mapu by měli rozšířit zástupci, kteří ještě nemají české názvy.
Mykologové se shodují, že invazní druhy hub jsou problém a představují rizika stejně jako nepůvodní druhy rostlin a živočichů. Jen se o nich zatím tolik nemluví. Přesto už na toto téma vzniklo několik studií, které se snaží zjistit, jak se budou v české krajině invazní druhy takzvaných pravých hub a oomycet chovat.
Hledat místa, kde invazní druhy hub rostou a zjišťovat, zda jsou jedlé, nemá pro běžné houbaře velký význam.
Na nové gastronomické výzvy to nevypadá. Jde hlavně o plísně a parazity. „Ze 356 identifikovaných taxonů nepůvodních na území Česka patří mezi parazity celkem 318 druhů,“ uvedli autoři seznamu.
Především se jedná o parazity rostlin a hub, ale dva druhy parazitují i na živočiších – aphanomyces astaci a batrachochytrium dendrobatidis.
Invazní houby mohou způsobit i ekonomické škody
První z nich způsobuje račí mor, druhá houba parazituje na obojživelnících. A reálně už škodí. „V posledních letech se čím dál častěji setkáváme s plísní, která napadá těla obojživelníků, především ropuch. Mykoza poškozuje kůži, což zhoršuje i schopnost dýchání a vede k úhynu,“ vysvětlil Šimon Suchopárek ze Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Equilibrium.
Houbaření v roce 2024:
Vědci očekávají, že invazní houby můžou působit i ekonomické škody jak v zahradnictví, tak i v zemědělství či lesnictví. Přímé ohrožení zdraví člověka potencionálně nese výskyt cryptostroma corticale. Houba způsobuje nemoc kmenů javorů, ale spory se přenášejí stovky kilometrů a člověk je může vdechnout.
„Zdravému zřejmě neublíží, ale citlivým osobám může způsobit hypersenzitivní pneumonitidu. Pokud není léčena, může způsobit i smrt. Tyto případy byly zaznamenány už ve 40. letech v Severní Americe. Dodnes je tato nemoc nazývaná plíce loupačů javorové kůry a najdeme ji zanesenou i v Mezinárodní klasifikaci nemocí,“ uvedl Miloň Dvořák z Ústavu ochrany lesů a myslivosti při Mendelově univerzitě v Brně.
Co jsou vlastně invazní druhy?
Jak se proti zavlékání dalších druhů bránit a jak postupovat proti těm, které se už do přírody dostaly, je podle odborníku výzva, na kterou by se mykologové a další vědci měli co nejdříve zaměřit.