Kliknutím zvětšíteMinisterstvo zároveň nařídilo provozovatelům prodejen potravin, aby u vchodu bezplatně poskytovali zákazníkům jednorázové rukavice nebo jiný ochranný prostředek na ruce.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že v rámci kurzarbeitu platí možnost kompenzace mezd. Potvrdil také uvolnění některých aktivit z platných opatření prodeje, např. zámečnictví, výrobky pro domácnosti, pohřebiště a balzamování, myčky automobilů a servis strojů.
Resort zdravotnictví také uvolnil režim pro hotely a penziony, nově mohou poskytovat službu lidem, kteří požadují ubytování kvůli práci. Nadále platí výjimka ze zákazu prodeje a poskytování ubytovacích služeb pro cizince do doby opuštění České republiky či cizince s pracovním povolením na českém území.
Opatření o zákazu prodeje a poskytování ubytovacích služeb platí též do středy 1. dubna 06:00. Netýká se osob poskytujících ubytování v ubytovnách, lázeňských zařízeních a školských ubytovacích zařízeních.
„Podnikatelé budou moci od pondělí žádat o bezúročné úvěry v programu COVID II. U žádosti nebude stanovena minimální hranice půjčky," řekl také ministr Havlíček.
Pět miliard do programu COVID II
Do programu COVID II vláda vyčlenila pět miliard korun. Díky zapojení komerčních bank se vložené peníze znásobí, podnikatelé by tak měli mít k dispozici okolo 30 miliard korun. Záruka ČMZRB by měla podle dřívějších informací krýt až 80 procent komerčního úvěru. Předpokládaná doba ručení bude tři roky.
Stejně jako v první vlně programu bude možné úvěry využít pouze k úhradě provozních výdajů, jako jsou mzdy, nájem, energie, dodavatelsko-odběratelské faktury, materiál či zásoby. Žádosti budou muset podnikatelé podávat u jednotlivých bank. Podle Havlíčka by měla být zapojena většina komerčních bank působících na českém trhu.
V programu COVID I přijala ČMZRB více než 3200 žádostí přesahujících deset miliard korun. Firmy mohly žádat o půjčky od půl milionu do 15 milionů korun.
OSVČ dostanou 15 tisíc měsíčně
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) oznámila, že OSVČ, které byly postiženy opatřeními proti koronaviru, dostanou 15 tisíc měsíčně po dobu trvání mimořádných opatření.
„Připravím na pondělní vládu materiál legislativního charakteru. Podpoříme částkou 15 tisíc měsíčně OSVČ, kterým jsme uzavřeli provozovny nebo znemožnili podnikání. Na šest měsíců odpustíme i minimální sociální a zdravotní pojištění,“ uvedla ministryně.
Tuto pomoc vítá Hospodářská komora ČR, která zároveň ale žádá, aby byrokratické překážky na žadatele nebyly přehnané. "Oceňujeme tento krok, nicméně nyní neznáme ještě parametry takové podpory. Důležité je, jaké byrokratické překážky na žadatele, který bude chtít takovou podporu státu čerpat, čekají. Důležitá také je, aby pomoc přišla rychle nejen na papíře, to znamená, aby živnostník nemusel na peníze čekat týdny jako v případě jiných kompenzačních opatření vlády," uvedla komora.
„Budu také předkládat zákon o spotřebitelském úvěru, na kterém pracujeme. Máme různé signály, že mohou přijít problémy a chceme tak zjednodušit situaci pro živnostníky, např. odpuštěním splátek. Vedu jednání s řediteli bank a apeluji na ně, aby vydali bankovní balíček, v němž by odložili splátky minimálně na dobu 3 měsíců a ideálně odpustily hypotéky malým a středním podnikům,“ dodala.
Vláda ve čtvrtek také rozhodla, že ošetřovné bude vyplácet rodičům všem dětí do věku 13 let. Maximální částka bude 13 144 korun měsíčně.
Vláda rovněž změnila právní základ pro vydávání restriktivních opatření, protože podle zdravotnického zákona to je možné i po skončení nouzového stavu, který v Česku platí od 12. března na 30 dnů, oznámila Schillerová. Odmítla také právní výklad, podle něhož by firmy zasažené opatřeními vydanými podle krizového zákona měly nárok na odškodné za ušlý zisk. Část právníků i opozice vládu za změnu právního základu kritizovala, podle nich se tím vláda chce vyvléct z odpovědnosti za úhradu škod.
Podle Schillerové je opření vládních opatření o zákon o veřejném zdraví vhodnější než jejich opření o krizový zákon, protože se jedná o řešení následků pandemie. "Podle zdravotního zákona můžeme opatření vydávat dál, i kdyby nouzový stav skončil," uvedla Schillerová. Opatření podle krizového zákona vydává vláda v době nouzového stavu, který potrvá do 11. dubna a jeho případné prodloužení by musela schválit Sněmovna.
Výjimku mají i prodejny výpočetní techniky
Původně usnesení o zákazu maloobchodního prodeje a prodeje služeb kabinet přijal v sobotu 14. března v noci. Týká se i například kadeřnických a kosmetických salonů, naopak výjimku mají kromě již zmíněných také prodejny výpočetní techniky, malých domácích zvířat a potřeb pro ně, novin a časopisů, zahrádkářství či květinářství.
Den poté vláda usnesení aktualizovala a vyňala ze zákazu další odvětví, jiná ale omezila. Zákaz se tak týká také provozu autoškol, taxislužeb s výjimkou těch, které rozvážejí potraviny, a těch, které řídí osoby s oprávněním, nebo provozu samoobslužných prádelen a čistíren.
Výjimku postupně dostaly také například prodejny textilního materiálu a galanterie, realitní zprostředkování a činnost účetních poradců a nově též pohřebiště. Otevřené provozy nemají nárok na kurzarbeitové příspěvky na mzdy od státu kvůli vládním omezením.
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
