„Jsme přesvědčeni o tom, že je třeba zásadním způsobem změnit přístup relevantních institucí v čele s ministerstvem školství k mediálnímu vzdělávání,“ píší signatáři. Za vhodné počáteční minimum považují pojmenování důležitosti mediálního vzdělávání a jeho začlenění do studia pedagogiky i finanční podporu projektů a aktivit různých subjektů na tomto poli.

InfografikaZdroj: Deník

Odborníci se opírají o výsledky výzkumů a analýz České školní inspekce, z nichž vyplývá, že více než polovina žáků středních škol absolvuje za celé studium méně než 10 hodin mediální výchovy, učitelé na ni nejsou dostatečně připraveni, postrádají metodickou podporu a často se setkávají s nezájmem ze strany vedení škol. Na výuku průřezového tématu školy nenalézají potřebný čas.

O naléhavosti problému svědčí i to, že každým rokem stoupá počet účastníků soutěže Eduína o inovativní vzdělávací projekty, kteří se zabývají právě otázkou zpracování informací, odlišením pravdivých a lživých zpráv. V letošním ročníku v ní získal třetí místo Michal Kaderka, učitel a autor komplexní metodiky pro mediální výchovu, kterou svým kolegům zpřístupňuje na webu Svět médií.info. I Kaderka je signatářem výzvy ministru školství.

„Problém není v rámcových plánech nebo nedostatku výukových materiálů, ale v nastavení škol, které sledují hlavně přípravu dětí na plošné přijímací zkoušky a pak na maturity. Mediální výchova nikoho netrápí, nedá se měřit, navíc pro učitele je to práce navíc,“ řekl Deníku Kaderka.

Podle sdělení mluvčí resortu školství Anety Lednové ministr Robert Plaga opakovaně prohlašuje, že toto téma považuje za velmi důležité a nad konkrétními opatřeními je připraven se s autory dopisu sejít. „Bez osobního zájmu jednotlivých učitelů a bez podpory vedení školy se však kvalita výuky nezvýší. Důležité je, aby samy vysoké školy, připravující pedagogy, do své výuky mediální výchovu zařazovaly,“ uvedla.