Jde o strategickou komunikaci
Nebyly ale pravým důvodem Klímova odchodu uniklé pasáže z jím chystaného akčního plánu, který sklidil kritiku opozice i některých vydavatelů? Počítal totiž s jakousi skupinou, dejme tomu Fondem nezávislé žurnalistiky, která by určovala, jaká média jsou ta správná a jaká ne. Vláda by podle toho rozdávala dotace a granty. To měla v úmyslu?
„Neměla. Hlavně jsme ale žádný akční plán nepřijali. Vznikaly nějaké dokumenty a podklady, ale vždy je na rozhodnutí politicky odpovědných reprezentantů, zda je akceptují, nebo ne. Dospěli jsme k závěru, že žádný další akční plán nepotřebujeme, protože existuje národní strategie pro čelení hybridnímu působení, kterou schválila už minulá vláda. Vedle toho jsme vzali na vědomí zmíněnou analýzu. To jsou dostatečné dokumenty, na jejichž základě se dá postupovat v praxi,“ vysvětlil Fiala.
Především má jít o schopnost ukázat cizím mocnostem, které používají hybridní zbraně a dezinformace, že jim dokážeme čelit. Takže dotace vybraným médiím a akční plány jsou už nyní fake news? „To skutečně není cesta, kterou chceme jít. Nevíme ani, jak bychom média vybírali a k čemu by to vlastně mělo směřovat,“ zdůraznil premiér.
Dodal, že se bavíme o strategické komunikaci, kterou mají všechny vlády. A zatímco někde se na tom podílejí tisíce lidí, u nás to jsou jednotky. „V boji s dezinformacemi, který vedou všechny demokratické země, je zásadní, abychom žádným způsobem – a na tom mně osobně velmi záleží – nezasáhli do svobody slova. Všechny mohu ujistit, že k ničemu takovému nedojde,“ podtrhnul.
Vše bude koordinovat Tomáš Pojar
Nebudou se různé skupiny pod národním poradcem pro bezpečnost, na Úřadu vlády nebo Krizový informační tým ministerstva vnitra překrývat? Bude jejich činnost koordinována, aby se jejich síly navzájem nevyrušily?
„O to právě jde. Z povahy věci se hybridním hrozbám musejí věnovat ministerstva vnitra a obrany. Jejich úsilí je třeba koordinovat a propojovat s poznatky dalších institucí. Proto vznikla pracovní skupina a gesce poradce pro národní bezpečnost. Tuto funkci jsme zřídili právě kvůli koordinaci mezi jednotlivými zpravodajskými službami a dalšími složkami. Na potřebě této role se shodla celá odborná komunita. To je ovšem mnohem užší téma, než jaké se diskutovalo ve veřejnosti v souvislosti s takzvaným akčním plánem,“ řekl premiér.
Vyšší DPH na tisk a knihy není cesta
Potřeba nezávislých médií, jež přinášejí pravdivé a ověřené informace, je v demokratické společnosti neoddiskutovatelná. Jde s tím dohromady zvažovaný vládní záměr zvýšit desetiprocentní daň z přidané hodnoty na čtrnáct právě u tisku? Není logičtější dánská cesta, kde je DPH nulová?
„O žádném takovém záměru nevím. V rámci návrhů na zjednodušení a úpravu DPH se zvažují různé varianty, ale nic není rozhodnuto. Samozřejmě také na základě mých životních zkušeností a preferencí bych nechtěl, abychom udělali něco, co by ohrozilo nejenom nezávislou žurnalistiku, ale třeba i vzdělanost tím, že bychom ztížili vydávání knih. Touto cestou určitě jít nechceme. My musíme přemýšlet, jak zjednodušit daňový systém a dát do pořádku veřejné finance. Je dobré, že experti navrhují různá řešení, ale vláda nakonec odpovědně zváží všechny společenské a sociální dopady, které každé rozhodnutí nese,“ sdělil premiér.
Diktát mainstreamu?
Moderátorka se na závěr debaty vrátila k širšímu tématu svobody slova. V anketě Deníku čtyři pětiny čtenářů uvedly, že se obávají obnovení cenzury. Ve veřejném prostoru existuje povědomí o jakémsi mainstreamovém koridoru tvořeném vládní pětikoalicí, lidmi kolem nově zvoleného prezidenta Petra Pavla a vybranými médii. Kdokoli z něj vystoupí, naruší ho nebo kritizuje, je ostrakizován, označen za trolla a fakera. Ředitel MŠ a ZŠ Troubky Petr Vrána například napsal: „Kdo bude rozhodovat o tom, co je pravda? Nějaký facebookový cenzor? Blížíme se k vzniku orwellovského Ministerstva pravdy? V konečném důsledku se jedná jen o potlačování nepohodlných názorů. Demokracie přece znamená dialog.“
Filozof Václav Bělohradský jinými slovy vlastně říká totéž: „Patetické přetížení kultur vyvolává často potřebu vykázat moci, autoritě a sociálním hierarchiím znovu pevné místo ve společnosti, to obehnat pravdou, láskou a povinnými interpretacemi minulosti, na některé názory pak přišít žlutou hvězdu a vystavit je veřejnému pohrdání.“ Nemáte občas podobný dojem?
„Pokud jde o úroveň svobody tisku, je Česká republika na dvacátém místě na světě, což je zlepšení o dvacet míst oproti roku 2021. Patříme k zemím, kde je podle všech mezinárodních srovnání největší svoboda slova a právo vyjadřovat se prakticky ke všemu bez jakéhokoliv postihu. Na to jsem hrdý a musíme to dál pěstovat,“ míní premiér.
Hned ale připojil povzdech, že v poslední době čelíme dezinformační kampani, která se týká boje s dezinformacemi. „Jednoznačně mohu říct, že vláda žádnou cenzuru nechystá a nikdy nechystala. Celý svůj život bojuji za to, abychom všichni mohli nahlas říkat, co chceme. Nemíním tuto zásadu opouštět. V České republice má každý právo říkat, co chce, číst, co chce, vydávat, co chce. Nikdo do toho nemluví a vláda nemá úmysl to měnit,“ uvedl Petr Fiala.
Fiala se chválit nesmí
Co se týká mainstreamu neboli hlavního proudu, podle premiéra není nic špatného na tom, když má většina společnosti nějaký názor. „Pokud má někdo jiný, nechť se snaží většinu přesvědčit. Dělá-li to formou nepravd, lží a rozsévání strachu, byť i na to má právo a nikdo mu v tom nebude bránit, musí počítat s tím, že my to budeme pojmenovávat. Já mám stejnou svobodu slova jako ostatní. Klidně mohu říkat, že něco je nepravda, lež nebo hloupost,“ pravil Petr Fiala.
A přidal zkušenost s cenzurou: „Doléhají ke mně hlasy, které mluví o opaku jakési vládní cenzury. Nedávno vystoupil jeden novinář ze Syndikátu novinářů. V otevřeném dopise napsal, že tak učinil proto, že funkcionář Syndikátu mu cenzuroval texty, v nichž se pochvalně vyjádřil o mně. To také musíme do veřejné debaty vnést, pokud mluvíme o nějakém mainstreamu a o tom, že někdo něco potlačuje.“
Petr Fiala připomněl též fakt, že v minulém období předseda vlády Andrej Babiš vlastnil třetinu mediálního trhu. „Naše společnost to ale zvládla, nepoškodili jsme svobodu vyjadřování a možnost šířit názory, které nebyly tehdejší vládě příjemné. To si ponechme. Všechny ujišťuji, že naše vláda neudělá nic, co by o milimetr zúžilo svobodu slova, vyjadřování, práva říkat cokoli a dokonce šířit i nepravdivé věci,“ uzavřel premiér 22. debatu Deníku.
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
