PŘEHLEDNĚ: Co zaznělo v kladenské debatě s prezidentem?

• Prezidentův vztah ke Kladnu
• Představy o prezidentské funkci
• Reakce na kritiku a negativní ohlasy
• Pavel o válce na Ukrajině
• Rusko jako nacistické Německo
• Falešné video a fake news
• Názor na eutanázii
• Osud hlavního nádraží v Kladně
• Jsou milosti přežitek?
• K integraci Romů
• Více o debatách s prezidentem

Na místě debaty s prezidentem Petrem Pavlem se ve středu večer sešly tři stovky lidí. Šlo o studenty Českého vysokého učení technického, několik desítek osobností regionu i další občany. A také o vybrané čtenáře Deníku. „Kapacita míst Velkého sálu fakulty se naplnila prakticky okamžitě,“ řekl šéfredaktor Deníku Roman Gallo.

Prostřednictvím našich novin mohli lidé hlavě státu poslat také dotaz či vzkaz. Do redakce jich dorazilo několik desítek a odpovědi na ty nejzajímavější shrnujeme níže v článku.

Jak probíhaly přípravy na debatu s prezidentem? Podívejte se:

Všichni, kteří se k místu nedostali nebo debatu nestihli sledovat živě, si mohou pustit záznam na svých počítačích, mobilech nebo chytrých televizích. Diskuzí provázela redaktorka Deníku Kateřina Perknerová a zástupce šéfredaktora Petr Koděra.

Prezidentův vztah ke Kladnu

Dnešní návštěva Kladna rozhodně nebyla pro Petra Pavla tou první. Jak hned na úvod upozornil Kladeňák Zdeněk Kučera, současný prezident za školních let docházel na kladenskou základní školu. „Bydlel jsem na sídlišti v Kročehlavech, pak jsme se přestěhovali na Sítnou, kde jsme bydleli až do mé osmé třídy. Chodil jsem tady hrát hokej a v okolí jsem páchal svoje lumpárny. Jako zkoušku odvahy jsme třeba lezli na stavbách po lešení,“ zavzpomínal na úvod debaty před třemi stovkami diváků Pavel.

Příjezd prezidenta Petra Pavla do Kokosu | Video: Martin Nič

Představy o prezidentské funkci

Za tři dny si Česko připomene rok od prezidentovy inaugurace. Naplnily se představy Petra Pavla o prezidentské funkci? Na to se hlavy státu ve středu večer zeptali klienti Denního stacionáře Pohoda v Chrudimi. „Do jisté míry se mé představy naplnily, zatím se mi daří plnit mé záměry. Jestli se mi daří naplňovat i očekávání občanů, to se teprve dozvím,“ odpověděl Pavel.

Reakce na kritiku a negativní ohlasy

Přestože ho před rokem v prezidentských volbách podpořila většina Čechů, ne všechny ohlasy na jeho dosavadní působení v čele státu vyznívají pozitivně. Pavel se o tom přesvědčil i v některých ze vzkazů v anketě s Kladeňáky. „Proč nás všichni tlačí do války s Ruskem, když nás Rusko nenapadá? Proč stále podporujeme Ukrajinu? Proč se nevěnujete víc České republice? Proč jste pan prezident, když tomu nerozumíte?“ zaznělo mimo jiné ve vzkazích od občanů.

Podívejte se, jak reportéři sbírali ohlasy Kladeňáků na prezidenta. Došlo i na výhrůžky zbitím či lámáním rukou:

Jak se prezidenta dotýká kritika jeho práce? Mají negativní ohlasy dopad na jeho psychiku? „Snáším to dobře. Rozhodně si nemyslím, že bychom měli mít všichni jen jeden názor. Nikomu nezazlívám, že není mým fanouškem, ani že se dívá kriticky na to, co dělám. Co mi vadí, je, že lidé mnohdy nechtějí komunikovat, vést věcnou debatu. Mají potřebu se jen vykřičet. Ale to také mohou, pokud jim to pomůže dostat se z určité frustrace. Ale bylo by lepší naslouchat argumentům druhých, a snažit se dopracovat k nějakému kompromisu,“ reagoval Pavel.

Prezident se vyjádřil také k bezpečnostní situaci v zemi. „Obrana státu je věcí všech občanů. Je zapotřebí, abychom našli formu spolupráce všech složek, které mohou k bezpečí země přispět. Spolupráce armády s univerzitami, s byznysem, který má relevantní výrobu ve vztahu k bezpečnosti země, je naprosto v pořádku. Armády dávno ztratily schopnost vést vlastní rozsáhlý výzkum, protože jejich rozpočty to neumožňují. Na univerzitách ta kapacita je,“ nastínil Pavel.

Adorují Ukrajinci Banderu? Pavel o válce na Ukrajině

Dotazy Pavlovi posílali také čtenáři Kladenského Deníku, řada se týkala ruské invaze na Ukrajině. „Jak hodnotíte dění po osamostatnění Ukrajiny po rozpadu SSSR? Nárůst adorování Bandery, oslavování příslušníků dávné SS Galizien, a nenápadně, jindy veřejně pronásledování Rusů nebo ‚nehodných‘ Ukrajinců, Majdan v režii USA, a to vše jako test, jak zareaguje Rusko. Mýlím se moc?“ zeptal se Pavla bez cenzury čtenář Zdeněk Kučera.

„Nic není černobílé, prezentovat Ukrajinu jen jako zemi všech ctností by nebylo správné, ani naše země není bez chyb. Ukrajina jich má celou řadu, mimo jiné i právě tuto minulost. Maďarsko a Slovensko však mají minulost podobnou, a přesto je bereme jako demokratické partnery. Nehodnoťme Ukrajinu za věci, které jsou staré desítky let,“ apeluje Pavel.

close Prezidentská debata Deníku.cz v Kladně info Zdroj: Deník/Michal Bílek zoom_in Prezidentská debata Deníku.cz v Kladně

Podstatné ve vztahu k Ukrajině je podle něj to, že se stejně jako my vymanila z područí Sovětského svazu a stala se samostatnou, suverénní zemí. „Ukrajina si chtěla sama určit svou budoucnost. A jestliže se rozhodla, že chce jít cestou integrace do evropských struktur, proč by to právo neměla mít?“

Rusko se dnes chová jako nacistické Německo

Rusko se podle něj netají tím, že se oproti mentalitě carského Ruska nijak nezměnilo. „Rusko se dnes chová stejně jako nacistické Německo, nerespektuje dohody ani suverenitu okolních zemí. Rusko vždy bylo, je a bude mocností imperiální, která vždy měla zájem na prosazování kontroly a vlivu ve svém nejbližším okolí. Vnímali to jako jedinou cestu, jak tak obrovskou zemi udržet celou a stabilní. Tyto zájmy však Rusko projektuje i do suverénních zemí. Jestliže chceme žít ve světě, kde i menší země má právo na své místo na slunci, musíme jasně odmítnou to, co Rusko dělá, a podpořit Ukrajinu. Když to neuděláme, zkompromitujeme i základy, na kterých stojí naše země,“ vysvětlil prezident.

Pavel, lži a fake news

„Když chlapi nebudou umět vzít flintu do ruky, nedopadneme dobře. Registrace při odvodech je jen začátek, do dvou let pak musí přijít povinná vojenská služba. Putin je přede dveřmi a naši muži musí číhat za nimi,“ říká hlas prezidenta Pavla linoucí se z promítaného videa. Jde však o výmysl, video je upraveno a vše je dílem umělé inteligence. Tak snadné je dnes napodobit výrok státníka. Co na to prezident?

„Něco takového mě dnes moc nepřekvapuje. Musíme počítat s tím, že podobných videí bude celá řada. Jestli tomu chceme nějak čelit, nepomůže nám jen informační vzdělanost, ale i naše výchova, a to především výchova k určitým hodnotám. Musíme mít nastavený svůj vnitřní kompas tak, že nás bude chránit, ať už budeme mít konkrétní znalost toho problému, nebo ne,“ vyjádřil se Pavel.

Co si myslí lidé z Kladna o současném prezidentovi Petru Pavlovi?

Dezinformacím by se podle něj vláda měla intenzivně věnovat, zejména cestou prevence a vzdělávání, aby lidé byli schopní jim lépe čelit. „Vláda by měla zaujmout tento širší přístup boje proti fake news. V tuto chvíli má, doufám, snahu se k tomu tématu vrátit a udělat v této oblasti nějaké konkrétní kroky ke zlepšení situace,“ dodal.

Byl bych pro možnost eutanázie, řekl Pavel

Z publika zazněl i dotaz na zavedení možnosti eutanázie, tedy ukončení života na žádost pacienta. „Netroufám si tvrdit, jak v Česku dopadne debata o eutanázii. Věřil jsem, že jsme dostatečně daleko, abychom schválili Istanbulskou úmluvu nebo manželství pro všechny, ale nestalo se tak,“ podotkl.

Sám by byl pro to, aby se v Česku podobná debata vedla. „Byl bych rád, abychom se k možnosti eutanázie za jasně daných podmínek dopracovali. Jsem člověk, který chce rozhodovat o vlastním životě, i o tom, jak z něj odejít. Pokud bych se ocitl v situaci, která pro mě bude neúnosná a nedůstojná, chtěl bych odejít způsobem, který budu za důstojný považovat,“ uvedl s tím, že jde jen o jeho názor, který nikomu nevnucuje.

Demolice, nebo rekonstrukce? Osud kladenského nádraží

Přes tři stovky Kladeňáků kromě celostátních a zahraničních otázek zajímalo logicky i samotné Kladno a jeho okolí. Kromě místních na prezidentskou debatu dorazila řada osobností z regionu, například starostové obcí, děkan zdejší fakulty Jozef Rosina a rektor ČVUT Vojtěch Petráček, ředitel kladenské nemocnice Jaromír Bureš či středočeská hejtmanka Petra Pecková z hnutí STAN.

Tématem, které občany Kladna i politiky rozděluje na dva tábory, je budova místního hlavního nádraží. Jedni chtějí demolici a nový moderní objekt, druzí požadují zachování historické stavby. Za ponechání budovy na svém místě se aktuálně sepisuje i elektronická petice. „Prosíme, pomozte nám s její záchranou,“ apeloval ve středu večer na prezidenta například Josef Schulze.

O budoucnosti historické budovy kladenského hlavního nádraží stále není rozhodnuto:

Co na to Petr Pavel? „Rozumím tomu, že Česko nemá peníze na to udržovat všechny staré budovy. Vždy je třeba se rozhodnout, do čeho se vyplatí investovat peníze. Netroufám si tvrdit, zda kladenské nádraží splňuje kritéria na chráněnou stavbu, proto se nechci stavět na jednu či druhou stranu. To by měli posoudit odborníci,“ myslí si Pavel. „Pokud je nádraží skutečně historickou památkou, nebylo by s ohledem na zachování naší historie rozumné ho bourat. Pokud tomu tak není, pak musíme přijmout fakt, že staré věci odcházejí a nové přicházejí,“ dodal.

Jsou milosti přežitek?

Místní podle vzkazů trápí také přeplněné věznice, například ta ve Vinařicích na Kladensku, odkud prezident na debatu přijel. Podle Miroslavy Slavkové v ní odsouzení žijí nedůstojně, nemají možnost se pořádně umýt nebo si pro sebe pořídit ovoce a zeleninu.

Pomohly by se situací milosti, jejichž agendu si Pavel od letošního ledna nechal převést na Pražský hrad? A jaký názor obecně na udělování milostí má? „Jsem přesvědčen, že byť se nám milost může zdát jako přežitek monarchie, svůj smysl má. Domlouvali jsme se už na tom, podle jakých kritérií je budeme posuzovat. Rozhodně jich nechci nadužívat, i proto si s jejich udílením dávám načas. Chci si být opravdu jist, že to skutečně bude případ, který si milost zaslouží,“ reagoval Pavel.

Pavel k integraci Romů

Kontroverzním tématem je na Kladně také integrace Romů. Jak poukázali místní, vítěz komunálních voleb před nedávnem uspěl s billboardy s nápisem Kladno bez nepřizpůsobivých. „Máme zde patnáct základních škol, z toho dvě jsou rasově segregované, téměř všechny děti jsou romské. Myslím, že s tím nepohneme, dokud si majorita neuvědomí, že integrace Romů je důležitým dlouhodobým úkolem České republiky. A dokud pro ten úkol nezískáme i Romy,“ uvažoval například Petr Bořkovec z Kladna.

Také nová zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny chce Romy více zapojovat do dění a jednat s nimi, spíše než nařizovat a zakazovat:

I podle prezidenta je začlenění romských dětí důležitým tématem. „Jsem přesvědčen o tom, že to nyní neděláme dobře. Ve věznici ve Vinařicích jsem se ptal, jak velké procento tvoří romští odsouzení. A je jich většina. Vymanit se z toho kruhu, který je pronásleduje po dlouhou dobu a kterému pomáháme naším sociálním systémem, je pro Roma téměř nemožné. A pokud už se mu to podaří a chce žít jinak, jeho vlastní komunita ho vyčlení a ta naše ho nepřijme, protože je Rom. Dostává se tak mezi dva mlýnské kameny a stane se menšinou v rámci menšiny,“ myslí si prezident.

V romské komunitě podle něj vyrůstají děti, jejichž rodiče i prarodiče vyrostli pouze na sociálních dávkách. Na systému, který je nemotivuje pracovat, dodržovat pravidla a zařadit se do společnosti. „Musíme změnit náš sociální systém, ale i samotný přístup k Romům, kteří mají vůli a odvahu se z dosavadního způsobu života vymanit. Respektovat je jako součást společnosti. To pak může motivovat i další. To je něco, co jsme měli začít dělat už dávno,“ míní Pavel.

Prezident diskutuje na Deníku

Už od loňského roku se Pavel objevuje na Deník.cz v tradičních čtvrthodinových diskuzích, podobně jako premiér Petr Fiala a jeho předchůdce a nynější šéf opozice Andrej Babiš. Všechny politické debaty uvádí právě Kateřina Perknerová.

Hodinový přenos ale Deník.cz vedl s prezidentem poprvé. „Debata je první ze série, kterou Deník.cz v regionech s prezidentem Petrem Pavlem v letošním roce pořádá,“ doplnil Gallo.

Prohlédněte si poslední díl patnáctiminutové debaty Deníku s prezidentem Petrem Pavlem:

„Prezident republiky neúřaduje jen z Hradu, ale aktivně se zajímá o dění v Česku. V rámci svých regionálních výjezdů se dnes a zítra vydá v pořadí již do dvanáctého z krajů, zbývající dva plánuje navštívit v následujících dvou měsících. Na výjezdech diskutuje o problémech regionů nejen s politickými představiteli krajů a starosty měst, ale rovněž při debatách s občany,“ dodala mluvčí prezidenta republiky Eva Hromádková.