V úterý se sešli politici s odborníky a jednali o scénářích v případě nedostatku vody, přičemž hlavními tématy byly problematika pitné vody či připravenost obcí a vodohospodářů na suchu. 

I když nyní Česko zažívá deštivé dny, od případného optimismu ministr Brabec zrazoval. „Sucho, které v těchto letech Česko zažívá, je bezprecedentní a srážky v tom pomohou leda jen krátkodobě,“ prohlásil. Podle něj by pomohlo, kdyby tak, jako včera pršelo alespoň měsíc v kuse. „Deficit vody v půdě nyní činí 1000 litrů na metr čtvereční,“ dodal.

Vírská přehrada a její okolí.
Dojde Brnu voda? Dodávky ohrožuje sucho i havárie, na řadu mohou přijít cisterny

Proto jednou ze zásadních změn, o kterých koalice diskutovala, je připravovaná novela vodního zákona. „Rádi bychom v rámci novely vodního zákona a příslušných vyhlášek v rámci stavebního práva zpřísnili podmínky pro hospodaření s dešťovou vodou u nových staveb,“ řekl Brabec. 

Od začátku roku 2021 by podle této novely pak museli investoři u nových objektů vybudovat retenční nádrže, případně vodu vsakovat a uvolňovat pozvolně například prostřednictvím jezírek, možností bude také využívání spadlé dešťové vody na podporu zalévání nebo na zelenou střechu. Právě na zelenou střechu chce ministerstvo také zvýšit dotační podporu z 500 na 800 korun na metr čtvereční jak u rodinných, tak u bytových staveb. 

Nenechat odtéct dešťovou vodu

„Cílem je nenechat odtéct dešťovou vodu, která na naše území padá v miliardách kubíků ročně. Jsou v tom obrovské rezervy, stejně jako v opakovaném používání šedé vody, tedy vody z koupelen a podobně,“ vysvětlil. Nezbytnou součástí ministerských plánů je i podpora využívání srážkové vody ve městech, obcích i krajích, jejich objektech a na jejich pozemcích.

Podle Brabce je boj se suchem skládačka tisíců různých opatření. „A my musíme dělat všechno. Nějaké opatření trvá šest měsíců, nějaké deset let. Musíme mít tisíce různých projektů ve všech oblastech,“ řekl.

Sucho na přehradě
Miloš Zeman: Sucho je větší problém než koronavirus. Zásadní je stavba přehrad

Ministr zemědělství Miroslav Toman na tiskové konferenci souhlasil s tím, že deštivé dny současnou situaci nezmění. „Patříme mezi evropské státy nejohroženější nedostatkem vody, řekl. Sdělil, že v současnosti je v Česku 49 míst s omezením používání vody z vodovodů či jiných vodních zdrojů. Ministerstvo zemědělství bude letos chtít navýšit rozpočet až o 2,5 miliardy korun na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy, uvedl Toman.

Ministerstvo životního prostředí loni podpořilo 4606 projektů s náklady přes dvě miliardy korun. Aktuálně jsou otevřeny výzvy za 2,5 miliardy korun, což by mohlo znamenat dalších 3000 projektů.

Petr Sklenička: Opatření jdou správným směrem

Kroky ministerstev zemědělství a životního prostředí míří správným směrem, ale pomalu, řekl ke zvládání sucha rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička. O situaci dnes jednala Národní koalice pro boj se suchem, jíž je Sklenička členem. Podle něj se také pouze počítá se současnou situací a nehledí se do budoucna, jak bude vypadat krajina za několik desetiletí. Podpořil ale jako rozumný kompromis omezování velikosti polí na 30 hektarů, což plánuje ministerstvo zemědělství.

"Myslím, že ta opatření jdou správným směrem, nicméně osobně bych si představoval, že v horizontu deseti let výrazně zrychlí. V tuto chvíli to spíš prezentuje potenciál projekčních kapacit, jako je výstavba nádrží v krajině," řekl rektor. Do budoucna by se podle něj mělo jednat rychleji a navýšit potřebné peníze.

Ministerstvo zemědělství dnes oznámilo, že bude letos chtít navýšení rozpočtu o dvě až 2,5 miliardy korun na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy. Úřad loni podle ministra Miroslava Tomana (za ČSSD) dal na opatření proti suchu 13,7 miliardy korun. Podpořil například obnovu 387 rybníků za 1,25 miliardy korun, vznikl tak zásobní prostor na 2,5 milionu metrů krychlových vody.

"V tuto chvíli nemáme ani dost lidí - stojí se fronty u projektantů. Když budu chtít rybník, tak se budu muset postavit do fronty a řekne mi, že za rok za dva bude mít čas," dodal Sklenička. Podle něj je třeba zvýšit počet autorizovaných projektantů, kteří se budou problematice věnovat.

Sklenička podporuje záměr ministerstva na snižování výměry jednotlivých plodin na polích maximálně na 30 hektarů. Podle něj jde o rozumný kompromis, i když někteří zemědělci tvrdí, že se jim budou zvyšovat hektarové náklady. Podle některých ekologických organizací zase jde o nedostatečné zmenšení lánů pšenice nebo řepky.