Svátek matek slavíme v Česku stejně jako ve Spojených státech druhou květnovou neděli. Jednotná oslava není náhoda. Den matek prosadila v bývalém Československu poloviční Američanka, Alice Masaryková. Za první republiky se slavil poprvé v roce 1923 v Brně, v roce 1927 už to byla celorepubliková záležitost.

Svátek si hýčkala především církev, chápala jej jako příležitost upozornit na význam rodinného života. Květnové bohoslužby měli kněží využít právě ke kázáním, v nichž ho zdůrazní. „V dětech nutno buditi zvýšenou úctu k rodičům, aby nám vyrůstala generace vědomá svých povinností k otci a matce,“ zmiňuje Český bratr, časopis Českobratrské církve evangelické z roku 1928. Oslavy byly ale komorní, rodinné a nikdy se neproměnily v žádnou veřejnou manifestaci doplněnou například průvodem.

Matka budovatelů bojovnicí za mír

To se změnilo po roce 1948, kdy se k moci dostal komunistický režim a načas Den matek posloužil k účelům propagandy. Například v roce 1948 se slavil pod heslem „Matka národu, národ matce,“. Jak se píše v tehdejším Věstníku ministerstva školství, věd a umění, matky přispívají k budování státu a socialistické společnosti tím, že vychovávají národu zdravé a uvědomělé občany. V roce 1950 znělo heslo svátku „Matka budovatelů bojovnicí za mír!“.

Ne každý muž se vyrovná s tím, že mu vládne žena.
Pomohou kvóty? Poměr žen v nejvyšším vedení firem stoupá ostudně pomalu

Ministerstvo školství trvalo na výkladu učitelů, kteří měli dětem zdůraznit, že skutečně správnou matkou není jen ta, která se dobře stará o tělesné blaho svých dětí. Ale také ta, která bojuje za spravedlivý sociální řád a mír mezi národy.

Resort rovnou připojil i návod pro děti, které by snad mohly nabýt dojmu, že jejich matky ještě potřebují v tomto směru dovzdělat. „Žákům budiž také doporučeno, aby v den Svátku matek pohovořili se svými matkami o významu boje za mír,“ radí učitelům věstník. V téže době probíhala podpisová akce Československého výboru obránců míru, kteří se chtěli připojit k celosvětové výzvě za zákaz atomových zbraní a děti měly podle úřadů rodiče přesvědčit k podpisu.

MDŽ jako náhrada

Probíhaly veřejné oslavy, které organizovaly Rada československých žen, akční výbory Národní fronty a do svého zákazu i Junák či Sokol. Vedoucí úlohu ale měly hlavně školy. Program zajistilo vystoupení pionýrů a dalších kolektivů. Podle ministerstva školství si měly nacvičit především odříkání pracovních závazků a slibů pilného učení. „Největší odměnou matkám je odhodlání dětí přispět k zdaru socialistického budování,“ byli přesvědčeni úředníci ministerstva.

Postupně ale režim oslavu upozaďoval a v roce 1955 oficiálně přiznává, že ho nahrazuje Mezinárodní den žen. Zajímavostí je, že z mysli lidí ani po dlouhých letech nezmizel. Uvolnění 60. let vrátilo úvahy nad svátkem matek i do veřejného prostoru.

Carmen Mayerová (vlevo) a Tereza Kostková
Carmen Mayerová a Tereza Kostková si libují v nevšedních koktejlech

Vydání časopisu Květy z května 1968 přináší příspěvek čtenářky Běly Dvořákové z Českých Budějovic, která se rozčiluje nad tím, že svátek MDŽ slouží jen jako záminka opít se a dělat nepořádek, a to rovnou i na pracovišti. „Jenom kolik nevěr tento den přinese. Oč krásnější byl svátek matek, kdy každá maminka dostala od svých nejdražších první májovou kytičku. Škoda, že byl tento svátek zrušen a nahrazen takovým paskvilem,“ rozčilovala se čtenářka.

Po roce 1989 se o svátku opět začalo mluvit a jeho oblíbenost mezi lidmi potvrzuje i únorový průzkum Provident financial. „Nejpopulárnějším svátkem spojeným s láskou napříč celou populací je Den matek. Slaví ho více než polovina dospělých Čechů. Nejpopulárnější je mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi,“ poznamenává Kateřina Jarošová, tisková mluvčí Providentu.