1. Vítězství Babišova hnutí

Předseda vlády a ANO Andrej Babiš označil volební výsledek za „skvělý“. Nepochybně je vítězem krajského klání. Získal 604 tisíc hlasů a jeho první místo představuje zisk téměř 22 procent. Vzhledem k celostátním preferencím je to ale posun směrem dolů, což signalizujr jisté potíže.

Voliči prioritně ocenili osobnost premiéra a jeho roli ve zvládání pandemie. Každý lístek pro krajské kandidáty ANO byl minimálně z 50 procent hlasem pro Andreje Babiše. Zcela to stačilo například v Moravskoslezském kraji, kde bude pokračovat hejtman Ivo Vondrák. Avšak nezafungovalo v kraji Středočeském, v němž končí Jaroslava Pokorná Jermanová. Neprosadil se ani náhradní lídr Jihomoravského kraje Bohumil Šimek nebo poslanec Martin Kolovratník, který usiloval o hejtmanský post v Pardubickém kraji. Deset výher hnutí ANO zřejmě promění jen v několik hejtmanských křesel. A to je velké varování před sněmovními volbami.

2. Piráti na vzestupu

Těžko říct, zda za to mohou matematické schopnosti nebo dobrá politická analýza, ale Piráti se téměř trefili do svých odhadů. Chtěli získat 100 mandátů, mají jich 91. Je to pro ně velký úspěch, neboť doposud v krajských strukturách nebyli takřka zapojeni. Před čtyřmi roky měli jako samostatný subjekt tři zastupitele.

Nyní budou spoluvládnout kupříkladu ve Středočeském, Jihomoravském, možná v Královéhradeckém a na Vysočině. Piráti bodovali především jako strana, která jde v celostátním měřítku nahoru. Její poslanci jsou snadno zapamatovatelní, aktivní a drží se striktně svého programu.

K všeobecné známosti jim také pomohl pražský primátor Zdeněk Hřib. Teď se Piráti začínají usazovat ve městech i regionech a budou zřejmě nejvážnějším soupeřem hnutí ANO. Přiblížila se i dohoda o předvolební koalici se STAN do sněmovních voleb, kterou pirátskému fóru doporučí jejich šéf Ivan Bartoš.  Piráti naopak neuspěli v senátních volbách, kde jsou pro konzervativní voliče zřejmě příliš progresivističtí.

3. ODS slaví návrat

Občanští demokraté z celostátního pohledu získali necelých sedm procent hlasů a třetí místo, ale díky různým koalicím dosáhnou na hejtmanský post pro Martina Červíčka v Královéhradeckém kraji a budou v několika regionálních vládách. Úspěšný comeback se povedl Martinu Kubovi v Jihočeském kraji. Očekávaně zabodoval Martin Kupka ve středních Čechách, který nasbíral vůbec nejvíc preferenčních hlasů.

Hejtmankou tady přesto bude lídryně vítězných Starostů a nezávislých. Koaliční vyjednávání mohou pro občanské demokraty dobře dopadnout i v tradičně pravicovém Plzeňském kraji. Nedá se ovšem říct, že Fialova strana potvrdila roli opozičního lídra. Spíš bude muset reálně zvažovat koalici s TOP 09 a lidovci, aby svoje vládní ambice proměnila v realitu. Do senátního finále postoupilo deset kandidátů ODS, což signalizuje její sílu v boji o horní komoru. Poslankyni Miroslavě Němcové uniklo senátní křeslo už v prvním kole jen o pár hlasů. 

4. Starostové žádanou nevěstou

Sázka na Víta Rakušana, poslance a bývalého dlouholetého starostu Kolína se STAN vyplatila. Původním povoláním středoškolský učitel se nejen umí skvěle vyjadřovat, ale jako praktik mluví vždy k věci. V předvolební debatě na ČT to dokázal třeba při odpovědi na dotaz k motivaci a odměňování dobrovolných hasičů. Právě kompetence je to, co voliči u STAN nejvíc oceňují. Středočeskou hejtmankou bude Petra Pecková, která se osvědčila jako starostka Měchenic.

O Martinu Půtovi snad ani není nutné se zmiňovat, v Libereckém kraji vyhrál o parník, jistě nejen kvůli tomu, že po pěti letech ho soud osvobodil v korupční regionální kauze. STAN je žádaným koaličním partnerem téměř v každém kraji a ukazuje se, že má potenciál vítězit. Připomeňme, že jeho kandidát Zbyněk Linhart se jako jediný už v první kole stal senátorem za obvod Děčín. I on přišel do celostátní politiky z postu starosty města Krásná Lípa.  STAN může být v koalici s Piráty černým koněm sněmovních voleb 2021.

5. Propad levice

ČSSD jako vládní strana propadla. Jejích 125 mandátů z roku 2016 se smrsklo na 28, celostátně nedosáhla ani na pětiprocentní metu. Hejtmana bude mít zřejmě jen v Pardubickém kraji, kde ovšem Martin Netolický nekandidoval pod její výsadní značkou. Ostudně skončil dosavadní hejtman Jiří Běhounek na Vysočině a Robin Povšík ve Středočeském kraji. Náměstek ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové se nedostal ani do zastupitelstva. V senátních volbách postoupili do druhého kola tři sociální demokraté, Milan Štěch s přehledem převálcoval přeběhlíka k ANO Vítězslava Jandáka.

Debaklem skončily volby pro KSČM. Z 86 mandátů se propadla na třináct, ztratila hejtmanský post v Ústeckém kraji a nebude v žádné krajské vládě. Je to tak dramatický ústup z výsluní, že to zřejmě bude stát křeslo šéfa komunistů Vojtěcha Filipa. Na odloženém podzimním sjezdu KSČM možná už ani nebude svoji funkci obhajovat. Zdá se, že levici se nevyplatilo jejich spojenectví s hnutím ANO jež jí přebralo většinu voličů.

6. Okamurova spokojenost

SPD si oproti roku 2016 polepšila o 33 křesel, nyní má 35 mandátů. To by v případě jiné strany byl dozajista důvod slavit až do rána, ale Tomio Okamura ví, že svůj vzestup nezúročí reálným podílem na moci. SPD není chtěný koaliční partner, o svůj vliv přijde i v Ústeckém kraji, byť její trojka Jaroslav Foldyna (dříve ČSSD) se díky preferenčním hlasům vyhoupl na první místo a v zastupitelstvu zasedne. Navíc okamurovci minule v několika krajích kandidovali společně se zemanovci, takže přece jen měli vyšší koaliční potenciál.

Je ovšem evidentní, že protimigrační a populistická rétorika SPD u některých voličů zabírá. S hnutím Svoboda a přímá demokracie, které nyní skončilo čtvrté, je nutné počítat i ve  volbách 2021. Dojdou-li totiž Andreji Babišovi spojenci z levicové části politického spektra, může sáhnout právě po SPD. Pokud se Okamura ve veřejných vystoupeních bude mírnit, dokonce to může vyznít tak, že je to pro ANO docela přirozený partner. Jedinou nepřekonatelnou překážkou bude snaha SPD vystoupit z EU, což je pro Andreje Babiše nepřijatelné.