Nejdříve dostala ránu tyčí, pak schytala řadu bodnutí nožem do krku a do břicha. Napadení v bytě v jihomoravských Boskovicích žena letos v únoru přežila jen díky tomu, že předstírala smrt. Brutální útok na ni přitom nevedl recidivista zocelený roky nejtvrdších kriminálů. Kvůli dluhům ji podle soudu napadla šestatřicetiletá kadeřnice z Brna. I ona tak přispěla k neustále rostoucímu počtu vězeňkyň v Česku. Soudce ji poslal za mříže, zatím nepravomocně, na sedm a půl roku.

Krádeže a podvody

Většinu žen však do cel nepřivede násilí. Jak plyne ze statistik Vězeňské služby, zdaleka nejvíce odsouzených vězeňkyň sedí za krádeže. Podíl zlodějek mezi nimi činí skoro 36 procent, zatímco mezi muži je pachatelů krádeží 27 procent. Následují s deseti procenty pachatelky podvodů, podíl podvodníků mezi vězni je přitom pětiprocentní. „Zatímco muži jsou agresivnější, ženy se uplatňují v těchto oblastech. Každé pohlaví dělá to, kde se přirozeně lépe uplatní,“ poznamenal psycholog Jiří Brančík.

Oproti mužským věznicím je v ženských celách větší podíl odsouzených za zpronevěry, neoprávněná držení platební karty či úvěrové podvody.

V několika násilných trestných činech ženy mužům ale přece jen konkurují. Patří k nim i ten nejvážnější. Koncem loňského roku bylo mezi odsouzenými ženami v Česku více než pět a půl procenta vražedkyň, mezi muži bylo pachatelů vražd o dvě procenta méně.

Projev emancipace

Důvodů rostoucího počtu žen na šikmé ploše je podle psychologa Brančíka řada. Jak poznamenal, může jít kromě jiného o nevhodný příklad smazávání rozdílů v chování mezi pohlavími. „I v oblasti kriminální to může být tak, že ženy zčásti přejímají mužské role,“ konstatoval.

Brančík dále upozornil, že k přejímání mužských vzorů přispívá i nízké vzdělání většiny odsouzených. „Snáze můžou nekriticky přejímat vzory, bez přemýšlení. I filozofii okamžitého užitku. Nebudu na tu věc šetřit, abych si ji koupil, ale opatřím si ji hned, nezákonným způsobem,“ uvedl.

Za mřížemi v Česku bylo podle statistik koncem loňského roku nejvíce žen se základním vzděláním, a to 851, což je více než polovina všech odsouzených. Druhou nejsilnější skupinou byly vyučené bez maturity více než pětina všech vězeňkyň.

Matky a partnerky

Jednou z praktických otázek, kterou musí Vězeňská služba speciálně se ženami řešit, je, jak skloubit výkon trestu s jejich mateřstvím. „Tím, že je mnoho z nich matkami, řešíme i kontakt s dětmi tak, aby se nepřetrhaly citové vazby,“ uvedla mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová.

Podle statistik sedí za mřížemi nejčastěji svobodné vězeňkyně, jichž je téměř polovina. Další velkou skupinou jsou potom rozvedené. Vdaných je jen asi 12 procent žen.

Odsouzené mohou přijímat ve věznici návštěvy dětí. V některých areálech jsou i dětské koutky. Vězeňská služba se nyní také podílí na přípravě obrázkové publikace, jejíž autoři potomkům odsouzených jednoduchou formou pomocí obrázků názorně vysvětlí, jak to při kontaktu s rodičem za mřížemi chodí. „Tím chceme dětem usnadnit vstup do věznice a připravit je na následné setkání s maminkou při návštěvě,“ zdůraznila Kučerová.

Jiným praktickým problémem správců vězeňských areálů je, kam rostoucí počet žen, které se dostaly do konfliktu se zákonem, ubytovat. „Aktuálně stavíme nový ubytovací objekt v ženské věznici Světlá nad Sázavou, který bude sloužit pro výkon trestu odnětí svobody žen,“ přiblížila konkrétní projekt mluvčí Vězeňské služby.

Bez kontaktu s vězni

Zásadním úkolem pro Vězeňskou službu je podle Kučerové zabránit kontaktu vězeňkyň s vězni. „Muži a ženy musí být ubytováni odděleně, veškeré činnosti  jsou také oddělené,“ zdůraznila.

Známým případem, kdy se to strážcům uhlídat nepodařilo, je otěhotnění odsouzené vražedkyně Petry Janákové. Sperma jí poskytl jeden z vězňů a žena se pak načas dostala na svobodu, kde porodila. O kauze Deník v minulosti informoval.