Energetická budoucnost. Česká cesta jak chránit klima vede přes jádro

Někdy je důležitější, než co řeknete, to, co nevyslovíte. Češi si v minulých dnech mohli vybrat hned z několika slavnostních projevů našich nejvyšších ústavních činitelů. Prezident Miloš Zeman se prohlásil za klimatického kacíře a zpochybnil snahy o omezení globálního oteplování. Podle ústavy v pořadí druhý, šéf Senátu Jaroslav Kubera z opoziční ODS varoval dokonce před „zelenou tsunami“, za kterou podle vlastních slov „zaplatíme všichni“.

Summit EU se shodl na klimatické neutralitě. Polsko má výjimku

Zdroj: DeníkJediný premiér Andrej Babiš ničím takovým nestrašil, naopak Čechy uklidňoval, že dokážeme cíle EU v podobě klimatické neutrality do roku 2050 zvládnout. Tedy pokud budeme moci za klima bojovat výstavbou nových jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech.

„Ať se to našim jižním sousedům líbí nebo ne, musíme investovat do energetické bezpečnosti. To znamená do jaderné energie, jinak nesplníme klimatické cíle. Jsem rád, že jsme v Bruselu jádro prosadili jako čistý zdroj,“ uvedl Babiš. Dodejme, že s jižními sousedy, tedy s Rakouskem, bude, pokud jde o jádro, potíž o to větší, že v tamní vládě jsou nyní poprvé ostře protijaderní Zelení.

S tím uznáním jádra jako čistého zdroje to není ale úplná pravda. Do závěrů summitu se totiž dostala pouze věta: „Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu“.

V praxi to bude znamenat, že Evropská unie finančně výstavbu atomových elektráren nepodpoří (na rozdíl od obnovitelných zdrojů), ale nebude Česku bránit, aby si svoji bilanci vylepšilo jadernými zdroji za vlastní peníze. „V našich podmínkách, geografických, technologických, ale i průmyslových je v podstatě jediná možná cesta, že zkombinujeme obnovitelné zdroje a jádro,“ říká i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Boj proti atomu. Rakousko chce blokovat unijní podporu jaderné energetice

Česko není jedinou zemí, která chce jít touto cestou, podobnou míří Slovensko i Maďarsko a vydat se jí bude nejspíše muset i sousední Polsko. To chce svoji první jadernou elektrárnu postavit do roku 2033. Varšava považuje atomovou elektrárnu za dobrou alternativu i z pohledu energetické bezpečnosti.

„Jaderná elektrárna je z hlediska nákladů na výstavbu dražší, zejména pokud jde o bezpečnost. Následný provoz je však mnohem levnější. Spotřeba paliva potřebného pro jadernou elektrárnu je ve srovnání s uhelnou elektrárnou velmi malá,“ argumentoval v říjnu odcházející ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski. Polsko jako jediné na prosincovou dohodu EU o klimatické neutralitě nepřistoupilo a vzalo si půl roku na rozmyšlenou.

Důvod je jasný. V Polsku se dnes elektřina vyrábí většinově z uhlí a vedle výstavby nových zdrojů bude muset Varšava řešit i otázku útlumu významného uhelného hornictví.

Atomová Paříž

Ohledně využívání jádra je Unie velmi rozdělena. Proto platí dohoda, že členské státy si o využívání atomu pro výrobu elektřiny rozhodují samy. To, co do závěrů prosincového summitu Babiš prosadil, je přitom už obsaženo v unijních smlouvách.

Jak pomoci Etiopii, Africe i Evropě

Na druhé straně platí, že jaderná energetika je v EU celkově spíše v útlumu. Odchod Německa od jádra po katastrofě v japonské Fukušimě v roce 2011 přinesl nejen postupné ukončování provozu jaderných elektráren v této zemi, ale byl signálem i pro další státy. Například Švédsko už oznámilo ukončení provozu svých atomových elektráren v roce 2040. Nové reaktory neplánuje stavět ani Francie, s 58 reaktory druhá jaderná velmoc po USA, která v nich vyrábí 73 % elektřiny. Naopak jich chce do roku 2025 sedmnáct uzavřít.

Jsou ale i opačné příklady. Nové bloky, byť s velkými potížemi, staví Finsko. Na jaře má nový blok spustit Slovensko v Mochovcích, další blok má brzy následovat. Pokud jde o Česko, tak podle odborníků problémem není EU, ale to, že se vzhledem k délce staveb v Dukovanech a v Temelíně už před několika lety nezačalo stavět.