Padesát let míru, lásky a trávy proti systému. Hippie čtvrť Christianie dál žije

Kodaňská svobodná čtvrť Christianie, která byla před pěti dekádami let prohlášena za nezávislou na dánské vládě, je ukrytá v hustém porostu zeleně v srdci hlavního města. Anarchistická utopická hippie čtvrť, která pro mnohé dodnes představuje kousek ráje na zemi a únik před konzumem a systémem, se však potýká i s problémy. 

I přesto, že v Christianii žijí starousedlíci a mladí pří-znivci levice a anarchismu se sem stále stěhují, existenci a identitu této unikátní enklávy ohrožuje nepochopení úřadů i příval turistů.

Poslední vůle prince Philipa zůstává tajemstvím. A tak to má být 90 let

Dánsko je v současnosti hodnoceno jako jedna z nejšťastnějších a nejpříznivějších zemí pro život. V roce 1971 byla však situace v zemi natolik obtížná, že dala inspiraci skupině „hippíků“, narkomanů a outsiderů k založení squatu s ideou svobodné a nezávislé čtvrti.

Disneyland s trávou

„Základní myšlenkou bylo vytvořit alternativní společnost, která by mohla jít příkladem díky takzvanému sebevládnutí,“ uvedl pro ITV News v roce 2019 vedoucí místního archivu Ole Lykke Andersen. Podle něj jsou stále hlavními idejemi místa svobodný život a vlastní rozhodnutí. „Tato země není nikoho, ale přesto je všech,“ řekl.

V průběhu let se z tohoto zprvu spíše sociálního experimentu stala soběstačná společnost, která i přes odmítání státní moci funguje v určité harmonii se zbytkem města. Již od svého počátku zde lidé žili podle vlastních pravidel: stavěli si například vlastníma rukama domy bez povolení či si vyměňovali zboží. V jádru je Christianie stále anarchistickou komunitou, jinde v zemi nelegální drogy se zde až do dnešních dní bez omezení prodávají a konzumují.

První britská vzducholoď měla čelit Němcům, Hermiona však byla katastrofou

Americký server CNN Travel tuto čtvrť označil za Disneyland, kde se kouří tráva. Zejména z tohoto důvodu ve čtvrti stále přetrvávají potyčky s policií, které jsou tu časté už od samého počátku. Místní i proto strážce zákona nemají příliš v lásce a konflikty s nimi vnímají jako velmi znepokojující.

Sebepožírající svoboda

Christianie svým obyvatelům i návštěvníkům dodnes nabízí široké množství aktivit, které lákají každý rok řadu turistů. Čtvrť se tak stala paradoxně obětí vlastního úspěchu. Turismus totiž vedl ke zvyšování cen. Někteří starousedlíci pak museli po dekádách zvednout kotvy,v současné Christianii už je zkrátka pro dnešního „hippíka“ draho. A právě to je jistým paradoxem této čtvrti: původně anarchistickou a levicově smýšlející společnost ničí kapitalistický příval turistů přijíždějících v autobusech, které brázdí zbytek Kodaně.

Například Jorgen Jensen bydlel v Christianii od samého začátku. Když místo vznikalo, bylo mu sedmnáct let. „Byl jsem snílek a aktivista environmentálního hnutí,“ vzpomínal tehdy pětašedesátiletý důchodce v roce 2019 pro CNN. „Protestoval jsem proti válce ve Vietnamu a zasedání světových bank,“ poznamenal také.

Milionový podvod. S manželkou oklamali televizní soutěž, měli smluvený signál

Po dlouhých osmačtyřiceti letech se však musel z ekonomických důvodů odstěhovat. Kvůli zvýšení nájmu. Cena jeho letitého domova se ze tří set dolarů za měsíc zvedla na 1300 dolarů. Stalo se tak také vlivem postupného přijetí Christianie dánským právem – to znamenalo i nová pravidla a závazky.

Podnikaví průkopníci

Obyvatelé Christianie, do té doby squatteři, se tak po letitých sporech a vyjednáváních se státem stali po čtyřiceti letech majiteli pozemků. Právník nezávislé oblasti totiž založil nadaci, která pozemky od státu kolektivně nakoupila pod tržní cenou.

Předtím přitom Jensen ani jiní obyvatelé neplatili nájem v pravém slova smyslu. Peníze šly do komunální kasy. Ekonomika čtvrti byla vždy soběstačná díky barům, restauracím, kulturním událostem a rukodělné činnosti. Jedním z nejznámějších produktů věhlasné čtvrti se například stalo světoznámé silniční nákladní kolo. Také se zde už dlouho recykluje a využívá se solární energie. Obyvatelé Christianie ji zavedli ještě mnoho let předtím, než se stala trendem.

Letušky 21. století? Podpatky a sukně vyměnily za tenisky a kalhoty

Čtvrť tedy funguje podle principu „udělej si sám“. Zručnost, pracovitost a kreativitu dnes ale také výrazně doplňuje příjem ze zmíněného turismu, který je pro místní ekonomiku vitální.

Duch anarchismu se tedy se zapojením do státní struktury lehce vytrácí. Dnes tak v Christianii žije téměř tisíc lidí pod řadou běžných zákonů, které někteří vnímají jako zbytečné. Ale i když čtvrť zaplatila daň za svou existenci, stále přežívá.

V komunitě trvale žijí stovky lidí, některé rodiny již tři generace. Christianie, známá také jako Svobodné město, se nepovažuje za součást Evropské unie, má vlastní vlajku i měnu. Stále se sem navíc stěhují noví lidé, kterým hodnoty současného světa nevyhovují. „Miluji to tady, žijeme tu společně a není tu vše jen o kapitalismu,“ vysvětlila v roce 2019 pro ITV News Tanja Bjørn Zabellová, která byla tehdy jednou z nejčerstvějších obyvatelek. „Líbí se mi, že se tu máme rádi za to, jací jsme, a ne podle toho, co máme na sobě,“ popsala žena. Podle ní jsou obyvatelé čtvrti jednotní a na každém záleží.

Česká vědkyně z Oxfordu posílala StB informace. Bylo to nezbytné, hájí se

I přes spory s policií, které jsou často zaměřené proti obchodu s drogami, tak Christianie stále zůstává mírumilovnou a klidnou čtvrtí plnou zeleně, kreativity a tolerance. Ideje, se kterými lidé bývalou vojenskou oblast již padesát let proměňují v utopickou zemi bez pravidel, tedy přetrvávají. Ve stínu boje s některými zákony a v oblaku marihuanového dýmu.