Výsledky francouzských prezidentských voleb zhruba odpovídají projekcím, které zveřejnila francouzská média po uzavření volebních místností v neděli večer. Ty totiž hovořily o poměrně přesvědčivém vítězství Macrona, kterému připisovaly 58 procent hlasů.

Čtyřiačtyřicetiletý Macron se tak stal prvním francouzským prezidentem za posledních dvacet let, kterému se podařilo mandát obhájit.  Ačkoli je ale vítězství stávající hlavy Elysejského paláce poměrně přesvědčivé, Macron získal podstatně méně hlasů než v roce 2017, kdy jej volilo 66,1 procenta lidí. 

Luboš Palata
Dobré zprávy pro Evropu: Macron zůstává. Janša odchází. Orbán je kůl v plotě

Již v neděli večer Macron poděkoval i lidem, kteří jej volit nešli, nebo hlasovali pro krajně pravicovou Marine Le Penovou. „Už nejsem kandidát jednoho tábora, ale prezidentem všech,“ prohlásil. Připomněl také  válku na Ukrajině, význam Evropské unie či rovnost mužů a žen. „Roky, které přijdou, budou určitě náročné, ale budou historické a my je budeme muset napsat. Společně, pro další generace,“ zdůraznil dále staronový francouzský prezident. 

Volební účast ve druhém kole dosáhla necelých 72 procent. Voleb se tak zúčastnilo nejméně voličů za více než padesát let. Od cesty k urnám Francouze mohl odradit především neúspěch jejich kandidáta v prvním kole, znechucení politikou i skutečnost, že v zemi v současnosti probíhají školní prázdniny. 

Protesty ve francouzských městech 

Po zveřejnění prvních projekcí, které Macronovi přisuzovaly poměrně přesvědčivé vítězství, vypukly v některých velkých francouzských městech již v neděli večer protesty. Ty byly hlášeny mimo jiné z Paříže, Marseille, Toulouse, Lyonu, Nantes či Štrasburku. Na mnoha místech musela policie demonstranty rozhánět slzným plynem, ti v ulicích Rennes dokonce zapálili barikádu.

Ke státníkům, kteří již Macronovi poblahopřáli ke znovuzvolení, se připojili i americký prezident Joe Biden a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten dokonce prezidenta Francie označil za „opravdového přítele“. „Přeji Emmanuelu Macronovi nové úspěchy ve prospěch francouzského lidu. Oceňuji podporu Francie a jsem přesvědčen, že společně vykročíme vstříc novým vítězstvím. Na silnou a sjednocenou Evropu!“ napsal Zelenskyj na twitteru. 

Macronovi následně poblahopřál i ruský prezident Vladimir Putin, který mu popřál hodně úspěchů ve státnické činnosti. Již v neděli znovuzvolenému francouzskému prezidentovi blahopřáli také německý kancléř Olaf Scholz či představitelé Evropské unie. 

Prezident Miloš Zeman
Zeman blahopřál Macronovi ke znovuzvolení. Podpořil jeho postup vůči Rusku

Macrona čeká několik těžkých zkoušek. Ostře sledované budou zejména volby do Národního shromáždění, které se ve Francii konají 12. a 19. června. Ty totiž rozhodnou o tom, zda bude nová francouzská vláda ze stejného politického tábora jako znovuzvolený prezident. 

Důležitost nadcházejících voleb potvrdila i poražená prezidentská kandidátka Marine Le Penová. Ta sice již na začátku sčítání hlasů uznala svou porážku, vzápětí ale uvedla, že „právě začala velká legislativní volební bitva“.