Že se vyskytne v dubnu sněžení a mrazíky i ve středních a nižších polohách, není podle něj nic výjimečného. I když pravděpodobnost jejich výskytu je vyšší spíše začátkem než koncem měsíce. Lidé žijící v Poohří jsou zvyklí, že se objeví sněhové přeháňky a nižší teploty, ale trvá to většinou jeden až dva dny. „Ale aby přišel najednou takový zvrat a takové zimy, že leží ráno i na silnicích až 20 centimetrů sněhu, tak to se opravdu často nestává,“ poznamenal. „A to, co se dělo na Moravě, v noci minus deset a přes den minus dva, to už je opravdu arktické,“ dodal.

Vypadá to, že se letos dočkáme klasického jara. Nebude to skok jako několik let zpátky, kdy jsme ze zimních bund šli rovnou do letních triček. „To bylo špatně pro přírodu, hlavně co se týče srážek a vegetace,“ potvrdil Kovařík. A špatné to bylo i pro alergiky. Všechno totiž kvetlo nikoli postupně, ale najednou. „Teď kvete hlavní alergen, a to bříza, olše, začaly modříny, pampelišky a dokvétá jíva. Zatím je to ale únosné, pylu v ovzduší není mnoho a alergikům se lépe dýchá,“ podotkl.

Velký zvrat v počasí přinesl i jeden pozitivní jev. „Ještě se mi za těch dvacet let nestalo, že by se koncem března rozjela sezona klíšťat a najednou se úplně zastavila,“ uvedl a dodal, že v neděli zaznamenal jedno a pak celé tři dny vůbec žádné.

Situace už by se teď měla vrátit do normálu. Na konci měsíce a v první dekádě května by se postupně mělo oteplovat na 15 až 18 stupňů přes den. Už v tomto týdnu bude podle klimatologa i zhruba o třicet procent více pylů a probudí se opět klíšťata. Jak doplnil, počasí minulého týdne bude určitě zaznamenáno jako něco výjimečného i pro další léta. Z čeho má velké obavy, je to, že se déletrvající mrazíky podepíší zejména na ovocných stromech