Její správce Vladimír Tomáš Smolík chráněného opeřence, starého asi půl roku, v pátek převezl do stanice Aves v Kladně, kde ho na volný život v přírodě připraví. „U nás nemáme tak velkou rozletovou voliéru, aby se v ní naučil lovit a získal kondici. Bez toho by v přírodě nepřežil,“ říká Smolík. S orlem, který je v západních Čechách naprostou raritou, se v pátek loučil jako se členem rodiny. „Přeci jen jsem ho tu měl tři měsíce na dokrmování.“
Orel ještě stačil správce pěkně potrápit. To když se ho snažil ve voliéře se speciálními rukavicemi odchytit. „Bude to silák. V přírodě se mu bude dařit,“ pochvaloval si Tomáš. Smutnější osud už ale čeká další mládě orla mořského, které také skončilo v záchranné stanici. Zřejmě patří do stejného hnízdiště. Osudnou se mu však stala železná past pytláka.

Jak již Deník informoval, na jednom pařátu mu musel zvěrolékař amputovat prsty s drápy, díky kterým si loví zvěř. Nyní je tak každý den závislý na pomoci stanice. „Přišel o jeden prst s drápem, kvůli čemuž nemůže lovit. Rána se mu sice již zahojila, ale má problémy se i udržet na větvi. Proto jsme ho dali do voliéry, kde je na zemi měkký trávník, aby si neublížil. Je jasné, že ve stanici už zůstane,“ pokračoval Smolík.

To, že v jedné stanici skončili hned dva orli mořští, je podle V. T. Smolíka opravu raritou. „Nechceme přesně uvést, kde jsme orly našli, aby je lidé nerušili. Je ale jasné, že jde o zajímavost, protože v těchto končinách se takřka nevyskytují. V České republice hnízdí spíše v jižních Čechách a na Moravě,“ doplnil.

Orel mořský patří mezi největší dravce u nás. Podle ornitologů jich tu hnízdí asi jen 30 až 35 párů ročně.

Záchranná stanice Drosera je jedinou svého druhu v Karlovarském kraji. Ročně v jejích rukou skončí až tři stovky živočichů. Nejčastěji to bývají dravci s křídly popálenými od stožárů elektrického vedení. ⋌