Bublava je typická krušnohorská obec se zástavbou rozptýlenou na velké ploše. Leží v západní části Krušných hor. Na severu a západě hraničí s Německem.

Obec leží v nadmořské výšce od 700 do 935 metrů nad mořem. Z vrcholů, kterými je obec obklopena, je nejvyšší Aschberg (Kamenáč). Nejvýraznějším vrcholem v okolí je Špičák.

Obec i potok jí protékající měly v minulosti stejné jméno, Schwaderbach. První písemné doklady o Schwaderbachu jsou z let 1601 až 02 v kraslické Horní knize. V této knize jsou zmínky o založení dolů v lesích nad Kraslicemi. Při těchto důlních dílech vznikala i osada, která byla základem dnešní Bublavy. Kromě hornictví se část obyvatel zabývala chovem dobytka a zemědělstvím. S rozvojem hornictví se rozšiřuje výroba dřevěného uhlí a povoznictví. Po zániku hornictví se v obci začíná rozvíjet textilní průmysl a výroba hudebních nástrojů.

Největší rozvoj Bublavy nastává po roce 1843, kdy byla vystavěna silnice ze Sokolova do Kraslic. Textilní průmysl se modernizoval a ke konci minulého století se začínají objevovat nové profese, jako je perleťářství, výroba hraček, soustružení z kostí apod. Dalším impulsem pro rozvoj celého okolí byla stavba železniční trati z Kraslic do Sokolova a její rozšíření i na saskou stranu v roce 1886. K neustálému rozvoji obce přispělo zavedení elektrického proudu ze sousedního Klingenthalu.

V roce 1870 bylo v Bublavě 784 domů a 4 100 obyvatel. Byly zde dvě školy (dívčí a chlapecká), pošta s telefonem a telegrafem, lékař, zubař, spořitelna, celnice s četnickou stanicí, tiskárna, kostel a byl rozveden elektrický proud. Kromě domácí výroby tu bylo několik větších továren na textilní zboží, hudební nástroje a závod na výrobu smirkového plátna a injekčních stříkaček.

Bublava byla pro svoji výhodnou polohu, údolí s dostatkem sněhu, již na začátku 20. století vyhledávaným turistickým centrem. V době mezi válkami zde bylo 26 hospod a dva taneční sály. V okolí byly tratě pro běh a sjezdové lyžování a také několik skokanských můstků.
Konec těchto pro Bublavu idylických časů nastal s nástupem Hitlera k moci. Po válce dochází k odsunu většiny obyvatelstva, je zbourána větší část vesnice, hlavně v bezprostřední blízkosti hranice. Z těchto těžkých ran se vesnice již nevzpamatovala.