Od koho? Jednoduše od svých adoptivních ´rodičů´. Těmi se stávají celé školní třídy, ale i jednotlivci, kteří chtějí stanici v záchraně zvířat pomáhat. „Vůbec první byl Ozák. Další reakce už na sebe nenechaly dlouho čekat,“ říká správce bublavské stanice Vladimír Tomáš Smolík. Sám byl překvapen, když za ním přišli školáci ze sousedních Kraslic a káněti, kterého si později sami pojmenovali, přinesli dar deset tisíc korun. Uspořádali kvůli tomu na nádvoří školy trhy. A to už podruhé. „Chceme pomáhat a budeme v tom pokračovat,“ vzkázali školáci. U voliéry s Ozákem nechal správce instalovat ceduli, kde stojí, že právě škola se zapojila do adopčního programu.

Stanicí se tento týden nechaly unést i čtyři kantorky kraslické základní školy, když se tam vydaly s žáky. Správci Smolíkovi předali finanční dar. Za to si mohou také zvířata adoptovat, což se také hned stalo. Svou druhou ´rodinu´ našly dvě poštolky a také výr. „Je vidět, že Drosera udělala hodně práce. Zvířata si tu péči zaslouží. Proto jsem se rozhodla věnovat stanici peníze,“ shodla se se svými kolegyněmi učitelka Eliška Brantlová.

Peníze z takzvané zvířecí adopce používá stanice například na nákup krmiva pro zvířata, která už nemají šanci kvůli svému poranění vrátit se do volné přírody. „Jsme přímo závislí na sponzorských darech a podobných příspěvcích od lidí, jako je adopce. Jsme za ně nesmírně vděčni,“ poznamenal Smolík.

Drosera v horské Bublavě působí na území celého Karlovarského kraje. Ročně ošetří přes stovku poraněných zvířat. Jsou mezi nimi především dravci, kteří mají často popálená křídla od stožárů vysokého napětí. V zimě se pak stanice stará například o zesláblou lesní zvěř. V rukou zvířecích záchranářů ale končí třeba i ježci, netopýři nebo labutě. Ve stanici našli útočiště třeba i mývalové, kteří si pochutnávají na piškotech. Zvířata si je přitom možné běžně prohlédnout před vstupem do samotné stanice, kde Drosera vybudovala několik prezentačních voliér.