Bývalý starosta Bublavy a současný opoziční zastupitel Bohumil Havel odpovídal v pondělí odpoledne v Sokolově na otázky soudce a právních zástupců Bublavy a firmy Skanska, která horskou obec žaluje o sedmnáct milionů korun za nezaplacené práce na nedostavěném vodním ráji. Poprvé se tak dostávají na veřejnost Havlovy argumenty, jak to s výstavbou vlastně bylo.

Podle Havla se o rozvoji Bublavy začalo vážněji mluvit už v roce 1994. Tehdejší zastupitelé a vedení obce chtěli využít příhraniční polohy, do obce nalákat turisty, aby vesnice zbohatla. „Existovalo hned několik variant. Uvažovalo se o výstavbě hotelového komplexu, menší průmyslové výrobě a o víceúčelovém sportovním zařízení. Nakonec se později rozhodlo právě o něm,“ líčí Havel. Byla to podle něj dobrá volba. Díky tomu by totiž obec získala peníze i na kanalizaci a vodovod. Dotace od státu začaly chodit od roku 1999 do 2001. Kdo s nápadem výstavby přišel, si Havel u soudu nevzpomněl. Pomocníkem byla Bublavě skupina odborníků, kterou Havel označuje jako 1. karlovarská komoditní burza. „Byli jsme naprostí laici. Potřebovali jsme pomoc,“ uvedl Havel.

Výběrové řízení na rozsáhlou investici pak vyhrála firma IPS Praha, později Skanska. Havel s ní podepsal v jeden den hlavní smlouvu na výstavbu a pak ještě další, podružné, například na výstavbu kanalizace a vodovodu. Havel přiznal, že smlouvy nejprve podepsal a až pak o tom informoval zastupitele. „Minimálně dva měsíce se s nimi mohli seznámit v sekretariátu radnice. Měli jsme neveřejná zasedání se zastupiteli, na která ale mohl přijít kdokoliv, a o všem jsem informoval i na veřejných zasedáních. Byla to taková kontinuální posloupnost. Neviděl jsem v tom problém,“ pokračuje. Uvedl také, že bez vědomí zastupitelů podepisoval méně důležité, ale i důležitější dokumenty, různé dodatky k výstavbě. Až po jejich podpisu pak opět poslance s výsledkem seznámil. Podle tehdejších zákonů však zřejmě nepochybil, trestní řízení proti němu bylo totiž zastaveno.

Právní zástupce Bublavy Josef Kratochvíl se snaží prokázat, že bylo ´divoké´ i proplácení faktur. „Takové jsou hned čtyři,“ uvedl. Na jedné z nich se například objevila platba za výstavbu bazénu. Ten ale nikdy postaven nebyl, a dokonce se uvažovalo o tom, že ze záměru kvůli úsporám zmizí. „Všechny úhrady faktur šly přes Českou spořitelnu, která byla garantem od státu. Na bližší podrobnosti si ale nevzpomínám,“ uvedl Havel. On sám viní za nedokončení akvaparku firmu Skanska. Řekl to již před časem.

Nic to nemění na tom, že Bublava vrací státu milionové dotace za jejich špatné použití. Nového vodovodu se obec ani nedočkala. Havel je i tak pro to, aby se akvapark dostavěl. „Mělo by být vůlí obce, aby našla investora,“ řekl již dříve Havel.
Spor o akvapark je provázán dalšími žalobami. Bublava chce například po firmě Skanska zpět 57 milionů