Bývala oblíbenou starostkou v Horním Slavkově. Poté zamířila do vedoucí pozice na Svazu měst a obcí ČR. Nedávno se však stala Jana Vildumetzová z Horního Slavkova náměstkyní ministra vnitra pro veřejnou správu a legislativu. V této funkci podnikla první pracovní cestu do regionu.

Proč jste se rozhodla setkávat se starosty?
Mnoho starostů i starostek mi opakovaně říká, že mají pocit, že změny zákonů, které mají dopad na život v obcích, připravují lidé bez zkušeností s komunální politikou. Přestože jsem bývalou starostkou a ředitelkou Svazu měst a obcí a mám bezprostřední zkušenost s fungováním radnice, považuji za důležité čerpat informace přímo z terénu a diskutovat jak o systémových řešeních, tak konkrétních problémech. V České republice je více než 6 tisíc obcí, městysů a měst a každá samospráva je trochu jiná. Chci vidět problémy v praxi, přímo na radnici a jejich odborech. Součástí mých výjezdů do krajů proto vždy bude nejenom společná debata se starosty regionu, ale i návštěva konkrétních obcí a měst různých velikostí. Na ministerstvu se totiž chci opřít u zkušenosti všech, primátorů velkých měst, ale i starostů nejmenších obcí, kde žije jen několik stovek obyvatel.

Jako první jste navštívila nejzápadnější město naší republiky Aš. O jakých problémech jste na radnici diskutovali?
Pan starosta Blažek je v čele ašské radnice už řadu let. Zná tak velmi dobře nejenom místní problémy, ale umí se podívat na veřejnou správu jako celek. Ze setkání s ním a jeho kolegy vyplynulo, že stát často komunikuje pouze s kraji a že by neměl na místní samosprávy zapomínat. Během dvouhodinového setkání jsme se hodně bavili o financích. Upozorňoval mě na dopady zrušených poplatků na registru vozidel za dovozy, úskalí připravovaného programu na podporu bourání v rámci exekucí, diskutovali jsme nastavení příspěvku na výkon státní správy. Na vlastní oči jsem měla možnost se přesvědčit, že ašská radnice je otevřený úřad, kde se snaží vyjít občanům vstříc. Úřední hodiny mají pět dní v týdnu, po dohodě s vedoucím pracovníkem je možné si sjednat schůzku i na víkend. To je ceněno hlavně lidmi, kteří pracují v Německu a potřebují si na úřadě něco vyřídit. Shodli jsme se také na tom, že z pohledu občanů by bylo žádoucí zrušit místní příslušnost tak, aby bylo možné si vybrané agendy vyřídit kdekoliv v republice, kde lidé zrovna žijí či pracují. V případě občanských průkazů to již možné je, u pasů se připravuje novela a další agendy by měly následovat.

Obec Nový Kostel, která byla druhým místem vaší pracovní cesty, je typickou venkovskou obcí. Co dnes trápí starostu na venkově?
Jak řekl starosta Teuber, na obce se valí přehršle zákonů, špatně se v tom orientuje, každý si je vykládá jinak. Je potřeba si uvědomit, že práce na radnici, jako je ta v Novém Kostele, je práce pouze o čtyřech rukách. Starosta se tak musí orientovat skoro ve všech agendách, nemá odborný aparát, který by věci vyřídil za něj. Moc dobře tak ví, co lidé na radnice vyřizují. Například systém Czech Point lidé na obci příliš nevyužívají, poskytují zhruba jeden až dva výpisy měsíčně, nejčastěji pak výpis z rejstříku trestů. Naopak v Novém Kostele by ocenili, pokud by obec mohla ověřovat podpisy, aby lidé nemuseli jezdit do Lubů, které jsou šest kilometrů daleko. Samostatným tématem byly otázky opatrovnictví, změn v souvislosti s novým občanským zákoníkem a role obcí v této oblasti. Pan starosta vnímal jako velmi nepraktické, že se musí při nejrůznějších úkonech prokazovat soudním rozhodnutím, a navrhoval, že by stálo za to vytvořit průkaz opatrovníka. Bavili jsme se také o zajišťování poštovních služeb v obci, diskutovali jsme, za jakých podmínek by obce byly ochotné některé poštovní služby zajišťovat. Zejména starší lidé totiž byli zvyklí, že jim pošta chodila ráno, přičemž dnes je tomu často až později odpoledne, čemuž nerozumí.

Se starostou města Březová u Sokolova se znáte již dlouho. Proč jste si vybrala zrovna toto město jako další cíl pracovní cesty?
S nadsázkou je možné říct, že jsem u pana starosty Boudy byla před lety jako nově zvolená starostka na učení. Pokud si správně pamatuji, byl pan starosta dříve tajemníkem, a zná tak veřejnou správu i jako úřad. Vidí tak na vlastní oči, jak se kvůli státu obce často vzdalují občanům. Negativně proto hodnotil, že už nemohou povolovat malé stavby jako dříve, že nemají gesci za rybářské lístky apod. Navrhoval také, aby mohli občanům alespoň fyzicky vydávat občanské průkazy, aby nemuseli podruhé cestovat do Sokolova. Bavili jsme se o tom, že právě tyto praktické věci lidem otravují život. Podstatnou část debaty jsme věnovali také informování občanů o věcech veřejných. Podle starosty je třeba začít již od dětí. Přijímají proto návštěvy škol, kde jim lidově vysvětlují principy samosprávy a státní správy a ukazují, jak život na radnici funguje. Děti tak kupříkladu mají možnost potěžkat si Sbírku zákonů a řadu věcí si na vlastní kůži vyzkoušet. Právě otázky vzdělávání, a to nejen široké veřejnosti, ale i úředníků a starostů, jsou naprosto důležité.

Společná diskuse se starosty se konala v Chodově. Přestože zde žije skoro 15 tisíc obyvatel, je Chodov pouze pověřenou obcí, a za řadou úředních věcí tak musí jeho občané do Sokolova. Je to tak správně?
To bylo historické rozhodnutí při rušení okresních úřadů, kdy měl Chodov „smůlu", že leží mezi dvěma velkými městy – Karlovými Vary a Sokolovem. Do okresního města je to šestnáct kilometrů, do krajského pak deset. Více než deset let po zrušení okresních úřadů je nyní ten správný čas toto rozhodnutí vyhodnotit, podívat se, za jakých podmínek by bylo možné výkon veřejné správy více přiblížit lidem. Osobně zastávám názor, že pokud je některá obec ochotná vybrané agendy dělat a nechce na to od státu peníze, pak by tuto možnost měla získat, bude-li to celkově dávat smysl. Potenciál vidím také v další elektronizaci veřejné správy, v tom, aby do budoucna bylo možné většinu věcí řešit s úřady na dálku prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Pokud nebudete muset fyzicky na úřad, bude Vám jedno, kde leží.

Jak hodnotíte načerpané poznatky z Karlovarského kraje? Je možné některé diskutované problémy hned vyřešit?
Všechny získané poznatky jsme si podrobně zaznamenali a projednáme je s úřadem. Některé věci je možné řešit hned, jiné jsou koncepčního charakteru a potřebují další diskusi nebo spolupráci s ostatními resorty. Určitě je dobře, že jsme mohli v praxi diskutovat i právě projednávané změny legislativy, jako je novela zákona o obcích či dopady nově připravovaného zákona o registru smluv. Přestože to byl dlouhý a náročný den, doufám, že takových dnů bude více.