Jasné ne. Takový názor mají starostové obcí Krušných hor a největší provozovatelé skiareálů k možnému záměru vyhlásit v tomto území chráněnou krajinnou oblast (CHKO). Důvod je celkem prostý, CHKO by totiž zamezilo jejich dalšímu možnému rozvoji.

Minulý týden se kvůli tomu uskutečnilo v Abertamech velké jednání, kterého se účastnili nejen starostové, zástupci skiareálů a pochopitelně i iniciátoři záměru, zaměstnanci Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

„Vedle nás se ho účastnili zástupci obcí Horní Blatné, Perninku, Božího Daru, Jáchymova, Kovářské, Loučné a také skiareálů Plešivec a Klínovec. Jednomyslně se záměrem nesouhlasíme. Domníváme se, že Krušné hory už nyní mají dostatečnou ochranu, a to díky Natuře 2000 a také zápisu na seznamu UNESCO. My už zkrátka nechceme žádná byrokratická opatření, která by zamezila dalšímu rozvoji našich obcí,“ říká starostka Abertam Renata Mrňková.

Své návštěvníky si Náplavka teprve hledá.
Náplavku doplní konečně občerstvení. O prodejcích rozhodne cena i koncept

Podle ní si iniciátoři vytipovávají dané lokality. „U nás se to týká třeba pozemků, na nichž chceme stavět, ale pokud by byly zařazeny do CKHO, dostáváme se do kategorie s označením 2, kde už nic nepostavíme. Nechceme být skanzen,“ upozorňuje abertamská starostka s tím, že zařazení Krušných hor do CHKO by mělo například také zásadní dopad na boj s kůrovcem, protože v lesích by proti němu nebylo možné například aplikovat chemické návnady.

„Domnívám se, že náš jednomyslný postoj bude mít nakonec při rozhodování váhu,“ poznamenala Mrňková, která dodala, že další jednání by se mělo uskutečnit v polovině dubna na Křivoklátsku.

Podobný názor jako ona má i starosta Horní Blatné Robert Petro. „Za mě rozhodně ne. Už tak jsme omezováni v možném rozvoji. Navíc Krušné hory už svou ochranu mají,“ konstatoval hornoblatenský starosta.

Záměr na vyhlášení CHKO se aktivně začal řešit před třemi lety, kdy v létě roku 2021 vznikla také první pracovní skupina. V té době zaznívaly ale reakce, že jde především o politické zviditelnění některých aktérů. Myšlenka vzniku CHKO není ovšem jen politickou zásluhou, ale stojí za ní i lidé, jimž není osud Krušných hor lhostejný, například spisovatel Petr Mikšíček. Prvním impulsem bylo spuštění petice, a to on-line formou petici, kterou zveřejnili na webových stránkách chkokrusnehory.cz krajský radní Ústeckého kraje Michal Kučera, senátoři Přemysl Rabas a Miroslav Balatka, krajská zastupitelka Karolína Žákovská, starostka obce Blatno Iveta Rabasová Houfová a spisovatel Petr Mikšíček.

Mladík vylezl až na samotný vrchol.
Z toho běhá mráz po zádech. Mladík vylezl na komín pivovaru v Rybářích

Krušné hory nejsou totiž místem jen turistů, ale cílí na ně pochopitelně v poslední době i silní developeři, kteří si uvědomují velký potenciál zdejší krajiny. Z některých projektů, jako je třeba Skywalk na Klínovci, sešlo. Aktuální je ale velká výstavba domů v Loučné pod Klínovcem, kterou posvětili před pár dny místní zastupitelé potřebnou změnou územního plánu, stavba apartmánových domů v Bratrství u Jáchymova, těžba granitu v Potůčkách nebo realizace rodinných domů na Rýžovně. To je jen výčet několika aktuálních záměrů. „Rašeliniště, horské louky, květnaté bučiny a obnovené horské lesy, nebo větrné elektrárny, developerské projekty určené pro úzkou skupinu občanů a SkyWalk. To vše může být synonymem jednoho z našich nejkrásnějších, přírodně a krajinářský cenných pohoří," uvedli k záměru před třemi lety Piráti Karlovarského kraje.

„Krušné hory jsou naprosto výjimečným celkem, je to fenomén, který nemá v České republice obdoby. Je potřeba ho ochránit a myslím si, že právě teď na to dozrála doba. Musíme přece udržet to krásné přírodní zázemí, které je doplněno horskou, hornickou i místní kulturou. Vždyť Boží Dar je nejvýše položeným českým městem. Právě v tak vysoké nadmořské výšce jsou pozůstatky těžby, a to nikde jinde v republice nenajdete. A přesto i v takové výšce jsou Krušné hory obydlené," vysvětloval tehdy člen pracovní skupiny Vladimír Melichar, podle něhož měly Krušné hory dlouhé roky stigma jako lokalita s poškozenou přírodou. „To už ale dávno neplatí. Dnes je ale potřeba sladit ochranu přírody a zájmů obcí i investorů," dodal.