Některé školy proto budou muset v budoucnu dokonce rušit. Tvrdí to zástupci neziskové organizace Začni učit, která v úterý večer uspořádala setkání s učiteli a řediteli v loketské Dvoraně.

"Ukazuje se, že je největším problémem nedostatek pedagogů na druhém stupni základních škol. Střední školy mají výhodu, že se mohou zaměřit na své absolventy nebo odborníky z oboru, který nabízejí. Pro mnoho učitelů je to na základních školách složitější než na těch středních. Na střední je už určitá selekce žáků, učitel ví s jakou skupinou bude pracovat, na co jsou zaměření. Potom je právě největší problém právě na základních školách," říká Sandra Ort Feyglová z organizace Začni učit. Neziskovka se snaží provázet budoucí učitele od studií až po nástup do zaměstnání. Nechala si udělat výzkum a seznámí s jeho výsledky zainteresované osoby.

"Máme setkání s řediteli základních i středních škol, jsou zde starostové i hejtman, zástupci školských odborů na radnicích, zástupci ministerstva školství i lidé z Národního pedagogického institutu. Pro nás je důležité, aby se tito lidé potkali a měli společný prostor k řešení, kterým nástrojem by mohli začít," říká další z týmu neziskové organizace Jana Fryzelková. Dalším problémem Karlovarského kraje je podle ní absence vysoké školy, konkrétně pedagogické fakulty. "V kraji jsou pouze různé pobočky škol. Při doplňování vzdělání tak musejí lidé odjíždět z kraje a je to pro ně náročnější. Dalším specifikem tohoto kraje je blízkost Německa. Řada učitelů zde například nemá podporu, jakou by si představovala a když se k tomu přidá vidina lepšího platu v Německu, mohou odejít," konstauje Fryzelková.

Setkání v Jenišovské hospůdce
Na Dakaru mi jeden místní nabízel dceru, vzpomíná motorkář David Pabiška

Nevýhodou může může podle ní být i fakt, že je kraj malý a učitelé napříč třemi bývalými okresy se dobře znají. Zná je tak i vedení škol a mohu si je mezi sebou navzájem přebírat. Mnoho vysokoškoláků různých oborů se sem po studiích ve velkých městech nevrací. Nenajdou v kraji se svým titulem uplatnění. I na ty se chce neziskovka zaměřit. "Školství je skvělá příležitost jak sem tyto lidi dostat zpět. Vystudovaní pedagogové se vrátit nechtějí, protože zde není podle průzkumu mezi nimi kvalitní školství. My jim chceme nabídnout podílet se na jeho zkvalitnění," dodává Feyglová.

Nezisková organizace zároveň vyzývá zájemce o pedagogiku z řad široké veřejnosti, ať začnou učit. Zmiňují například Dominika, který vystudoval práva, ale hned po škole nastoupil jako učitel základů společenských věd a dějepisu. Každá hodina je pro něho větším dobrodružstvím než sezení v soudní síni. Vlaďka se po čtyřicítce rozhodla otočit svou kariéru vzhůru nohama. Doplnila si potřebné vzdělání, zamilovala si fyziku a matematiku, a společně se svými žáky prozkoumává jejich tajuplná zákoutí. Blanka se zase po zkušenostech z Velké Británie a letech práce v managementu rozhodla splnit si svůj sen – jít učit.