Skelné střepy, starobylé rozbité lahve, prorezavělé kosy, srpy a staré hrnce, strusku, ale také vyschlé náhony i potoky plné zurčící vody najdete ukryté hluboko v Českém lese na Tachovsku.

Při troše štěstí se vám podaří objevit na bývalých milířištích i zbytky dřevěného uhlí, z doby, kdy před stoletím v lesích dýmaly milíře.

Sklářské hutě a následné zušlechťovací provozy totiž fungovaly také na Tachovsku, ale dávno je zašlá jejich sláva. Ještě dnes je ale možné při procházce najít pozůstatky zmiňovaných hutí, a také stoup, hamrů nebo leštíren. S naší kamerou jsme se vypravili na místa, kde se mimo jiné i tavilo sklo, k Hraničnímu potoku, samotě Buchar a Kollerově huti.

Zájemce do lokality navede červeně značená turistická trasa z asi tři kilometry vzdálené Staré Knížecí Hutě. Nezbytná pro sklářské provozy byla voda, její energie. Tu zde dodával Hraniční potok, který vždy po deštích nebo jarním tání nabývá na síle a také jeho pravostranný bezejmenný přítok. Hraniční potok nese své jméno právě proto, že u Rozvadova tvoří státní hranice v délce přes šest kilometrů.

Kollerova huť ale brala vodu z bezejmenného potoku. Postavit ji nechal František Koller a stavba začala v roce 1764. V jejím těsném okolí stávalo několik domků i varna potaše, nezbytné příměsi, bez níž by sklo nešlo tavit. Výroba skla se zde střídala s výrobou i dřevního octa nebo lžic. Jako sklárna fungovala Kollerova huť naposledy v roce 1894. Dodnes zde ale najdete kusy především dozelena zabarvených střepů skelné hmoty.

Samota Buchar byla v místech soutoku bezejmenného potoka s potokem Hraničním, kde je vodní nádrž s opravenou hrází. Pozornému návštěvníkovi jistě neunikne, že vládu nad lesem u potoka zde převzal náš největší hlodavec, bobr evropský. Jeho pobytové stopy v podobě okusů a hrází jsou hned nad rybníkem. I zde je možné ještě najít zbytky skleněné hmoty, která zde zůstala z doby sklářů, sklářských tovaryšů a huťmistrů.

Nutno dodat, že červeně značená turistická trasa vede přes Skalní město s obřími až osm metrů vysokými žulovými balvany.

Příští sobotu vám představíme krásy Dyleňského krasu.