Stále větší zájem ze strany veřejnosti nutí vedení Denního centra Mateřídouška v Chodově, aby rozšiřovalo své služby. To provozuje nejen stacionář pro mentálně a zdravotně postižené klienty, ale i sociálně terapeutickou dílnu. Obě zařízení za dobu své existence již musela navyšovat kapacitu, aby uspokojila sílící poptávku. Například v dílně, jež funguje druhým rokem, se původně počítalo s dvaceti klienty. Od letošního ledna jich tu ale může pracovat až třicet pět.

„Momentálně tu zbývá pouze jediné volné místo. To je důkaz, že nápad na její vybudování byl správný,“ prohlásila ředitelka Mateřídoušky Věra Bráborcová. Podobné je to i s denním centrem.
„Loni jsme kapacitu zvedli na čtyřicet pět klientů. No a už to zase vypadá, že by se nějaké to místo navíc hodilo,“ poznamenala.

Největší předností dílny je, že dává možnost mentálně a zdravotně postiženým lidem najít cestu k pracovnímu uplatnění, které doposud sháněli jen velmi obtížně. „Jedná se v podstatě o předstupeň chráněných dílen. Tam už totiž člověk musí vykazovat konkrétní produktivitu práce. Kdežto u nás se klient teprve pracovat učí,“ vysvětlila smysl služby Bráborcová. „Mně se v dílně moc líbí. Ušil jsem si tu rybičku, která je teď na výstavce,“ řekl 21letý klient Pavel Staněk z Chodova.

Do dílny každý den dojíždí i devět klientů ze sokolovského domova pro zdravotně postižené Sokolík. „Už nějakou dobu uvažujeme o rozšíření naší služby i do Sokolova. Pro tamní zájemce by to bylo přínosné, jelikož by nemuseli nikam cestovat. Až najdeme vhodné prostory, můžeme se záměrem pokročit,“ zmínila ředitelka. „Pokud by se záměr podařil, bylo by to pro nás fajn. Určitě to vítáme,“ reagovala vedoucí Sokolíka Lenka Guzaničová. „Myslím si, že by se zájemci o dílnu našli i v Sokolově. My bychom sem navíc mohli vozit klientky z našeho pracoviště v Habartově,“ dodala Guzaničová.