Pokusy s prvním značením ptáků byly vedeny zvědavostí a touhou odhalit, kam se na podzim ztrácejí či kam táhnou některé ptačí druhy a odkud k nám naopak přilétají v období průtahu a zimování ptáci, kteří v dané oblasti nehnízdí. S postupným hromaděním odpovědí na tyto nejzákladnější otázky se pak motivační záměr stále rozšiřoval a zvětšoval. Nějak takto popisuje ochránce životního prostředí Petr Švehla, jak se ke svému koníčku dostal.

Ten spolu se třemi dalšími dobrovolníky vyrazil kroužkovat labuť velkou. Mimo jiné také na slepé rameno řeky Ohře v Kynšperku nad Ohří. Dále vyrazila parta ve složení Michal Podhrázský z Kadaně, Jiří Vaník z Duchcova a Miroslava Horáková ze Sokolova i na Ptačí rybník a rybník Amerika na Chebsku. Data sbírali pro Kroužkovací stanici Národního muzea Praha.

Přímo v Kynšperku se podařilo ochráncům odchytit čtyři mláďata rodiny labutí velkých. „Rodiče okroužkovaných mláďat labutí velkých však nebylo možno z důvodu nedostatku dobrovolníků, nedostatku techniky a kroužkovatelů odchytit a okroužkovat (také z důvodu velkých vodních ploch). Proto nám to národní kroužkovací centrum jistě promine," říká Švehla.

„Myšlenka spolupráce s ornitologickými pracovníky a ochránci životního prostředí a zachránci všeho živého mne inspirovala poté, když jsem poznal pana Karla Makoně z dobrovolného ekologického spolku – ochrana ptactva (DESOP Plzeň). A protože mi tento spolek učaroval, spolupracuji s ním a se všemi, kdož mají rádi přírodu, kdo jí neubližuje, kdo se o přírodu stará a ochraňuje ji," upřesňuje Švehla.

Dále se čtveřici podařilo odchytit na velkém rybníce Amerika ve Františkových Lázních dvě mláďata labutí velkých, na velkém Ptačím rybníce u Františkových Lázních rovněž dvě. Byla nejen odchycena, ale i okroužkována.