"Jsem rád, že jsem se mohl osobně zúčastnit a zasadit jeden z kamenů mých prapředků, konkrétně Marie Steinigerové. Ta žila na Starém náměstí spolu se svým manželem Theodorem, který zde už kámen zmizelých má. Dříve žila rodina v okolních vesnicích, tito konkrétně v Kamenici. Dům na náměstí postavil Filip, otec Theodora," řekl jeden z potomků rodiny, pravnuk Tomáš.

Marii Steinigerovou deportovali v roce 1942 do Terezína a poté zavraždili ve vyhlazovacím táboře Treblinka. Další letošní kámen, který byl na náměstí položen, je památkou na Juliuse Herrmanna, deportovaného v roce 1942 do Terezína a poté zavražděného v Osvětimi.

Na ukládání kamenů se přišla podívat poměrně dost lidí. Ti se poté z náměstí přesunuli do ulice U Divadla. Tam vzpomenuli na Solomona Feuersteina, deportovaného v roce 1942 do Terezína a zavražděného v Treblince. Feuerstein byl poslední sokolovský rabín a před svým útěkem do Prahy bydlel právě zde.

I sem dorazila jeho pravnoučata. Dvě pravnučky z Ameriky a pravnuk až z dalekého Izraele.

U rekonstrukce Chelčického ulice v Sokolově se opět prodlužuje termín dokončení
U rekonstrukce Chelčického ulice v Sokolově se opět prodlužuje termín dokončení

"Pradědeček neměl do dnešního dne pohřeb. Až dnes jsme uctili jeho památku. Potkal zde svoji ženu a založil rodinu. Jsme rádi, že si zde v Sokolově budou lidé pamatovat," řekl pravnuk.

Pokládání kamenů zmizelých připravilo město Sokolov společně s historikem Vladimírem Bružeňákem. Ten je historikem a zároveň pedagogem na místním gymnáziu. Přítomné seznámil v krátkosti s historií židovského obyvatelstva v Sokolově a na místě uvítal i svého bývalého žáka Miloše Bělohlávka. Ten je nyní, mimo jiné, chodovským historikem a s nápadem kamenů zmizelých přišel v Chodově před lety on. "Insiproval mě a jak se říká, žák předčil učitele," řekl Bružeňák.

Oběti holokaustu si tak připomněli i v Chodově. "Čtyřiadvacet kamenů zmizelých bude v letošním roce v ulicích Chodova připomínat jeho obyvatele, kteří byli v průběhu druhé světové války zavražděni v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Současných šestnáct pomníčků doplní osm dalších. Ty nechalo město uložit jako vzpomínku na členy rodiny Schwabachů a Sommerů," řekl Bělohlávek.

Krimifest v Březové.
Při Krimifestu nezapomněli na pozůstalé po hasičích a policistech

Kameny se ukládaly v tento datum proto, že v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v celém Německu vypukl protižidovský pogrom, jenž bývá označován názvem Křišťálová noc. Pogrom symbolizoval a urychlil vyostření nacistické protižidovské politiky v roce 1938.

S myšlenkou takzvaných stolpersteine, neboli kamenů zmizelých, či také kamenů, o které je třeba zakopnout, přišel Gunter Demnig, německý umělec, jenž první kámen položil již v roce 1992 v Kolíně nad Rýnem. Kameny v podobě dlažební kostky o rozměrech 10 x 10 centimetrů jsou koncipovány jako vzpomínka na oběti nacismu a kladou se většinou před dům, kde dotyčná osoba žila. Myšlenka se poměrně rychle ujala a za necelé tři desítky let od jejího vzniku bylo po Evropě položeno na 67 000 kamenů ve více než dvacítce evropských zemí.