Transformace přechodu od uhelné energetiky k té nízkoemisní tíží v současné době několik překážek. Je třeba například ze strany státu zjednodušit povolovací proces nízko obnovitelných zdrojů nebo v budoucnu vykrýt provozní ztráty, které při přechodu z uhelné energetiky reálně hrozí. Jinak je zaplatí lidé. Jde o stovky milionů v elektrárně Tisová a Vřesové. Podle přítomných peníze na to jsou. Loni jsme v Karlovarském kraji za emisní povolenky odvedli 3,8 miliardy korun. Zpět do regionu se však nevrátily.

close Až 50 tisícům domácností v kraji hrozí energetická chudoba. Zasáhnout musí stát. info Zdroj: Deník/Roman Cichocki zoom_in Až 50 tisícům domácností v kraji hrozí energetická chudoba. Zasáhnout musí stát.„Řešíme oblast kombinované výroby elektřiny a tepla, to znamená výroby tepla pro centrální systém zásobování teplem Karlovarského kraje a Sokolovska. V tuto chvíli je to asi to téma, který je nejcitlivější, nejpalčivější, s významnými možnými hrozícími sociálními dopady. Pokud by nebylo pochopeno a nebylo by řešeno v tuto chvíli na legislativní, vládní a politické úrovni. Další segment, který řešíme, je oblast kapacit v oblasti výroby silové elektřiny zdrojové přiměřenosti ČR. A v neposlední řadě se věnujeme oblasti služeb výkonové rovnováhy, řízení odchylek, využívání stávajících zdrojů, přechodu do výstavby, budování nových zdrojů, oblasti obnovitelných zdrojů, nepravidelnosti provozu či nestandardnímu období, které máme před sebou," říká předseda dozorčí rady a skupiny SUAS Group Pavel Tomek.

Jak říká, období mezi roky 2025 až 2030 vnímá jako krizové. V současné době se energetické trhy proměňují a velmi rychle a markantně se dostáváme do toho, že zařízení jedou na minimální provoz. Primárně se vyrábí teplo a ve zbytku výkonu elektřina. Dříve tomu bylo přesně naopak.

V Tisové se v tuto chvíli připravuje studie na paroplynový cyklus menšího výkonu, do 100 megawatt výkonu. To znamená, že je to čtvrtinový výkon oproti výkonu paroplynové elektrárny Vřesová.

„Nikdo z nás si nedokáže představit, že bychom v ekonomicky nejslabším regionu, kterým je hodně dlouho, ponechávám stranou, nebyli schopni poskytnout kooperaci, spolupráci a argumentaci, vysvětlování na celostátní úrovni, že opravdu je potřeba řešit provozní podporu zdrojů v době transformace energetiky. To není o tom, že by se Sokolovská bránila odklonu od uhlí. Ono to přijde tak, či onak, moje vize je do roku 2030, než budeme schopni vlastně postupně se překlopit do jiných zdrojů. A kam se legislativně ubíráme v tuto chvíli? Diskusí je poměrně hodně. Ať už jsme součástí pracovní skupiny ministerstva průmyslu, tak v pozadí běhá řada legislativy, mých návrhů, ať už ze strany vlády, jednotlivých aktivit poslanců. A samozřejmě jsme v mezidobí byli dokonce konfrontováni i otázkou, jestli nezastavíme těžbu a nebudeme dovážet uhlí z Bíliny, aby nám to stát nařídil. To jsme naštěstí, myslím si, už překonali, naše argumentace byla logická, věcná a má to úroveň ekonomickou, má to úroveň technologickou, takže tuto úvahu můžeme opustit. Teď se pereme samozřejmě s úvahami, jak umět v období 25 až 30 zajistit překrytí ztrát, které jsou očekávány," dodal Tomek s tím, že nemohou nechat lidi bez tepla a teplé vody. A nemohou si ani dovolit v Karlovarském kraji na ně přenést riziko zvýšených cen.

Až 50 tisícům domácností v kraji hrozí energetická chudoba. | Video: Deník/Roman Cichocki

Že svým rozsahem je energetika v Karlovarském kraji problematikou velmi širokou a důležitou, potvrdil i hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

„Téma energetiky je diskutováno na několika fórech, ať je to vedení kraje, ať je to každé setkání s Hospodářskou komorou, dnes tripartita. Je to standardní bod jednání, a samozřejmě i se Sokolovskou uhelnou. Téma energetické stability a bezpečnosti řešíme kontinuálně v podstatě poslední tři roky. A to, co bylo řečeno, je pro nás naprosto zásadní. V momentě, kdy máme poskytovatele energie tepelné do centrálního vytápění v Karlovarském kraji, které obsluhuje 50 tisíc domácností, tak jejich udržitelný růst, ať co se týče stability provozu anebo jejich cenové stability, je i pro sociální smír v Karlovarském kraji zcela zásadní. Proto také i z našich diskuzí vychází apel, který nejdříve mířil na pana ministra Síkelu, kde jsme jasně popsali situaci ve vztahu k tomu, jakým způsobem potřebujeme zajistit stabilitu energetických zdrojů v momentě, kdy nebudou uhelné zdroje anebo nebudou ekonomicky udržitelné. Jde o to, abychom mohli přes plynové zdroje a potom kombinací v energetickém mixu s obnovitelnými zdroji multi palivovými kotly obsloužit Karlovarský kraj. A k tomu potřebujeme součinnost státu," řekl hejtman.

Kraj posílá dopis premiérovi i vládě České republiky. Primárně je cílen na Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí. Apeluje v něm na ekonomicky stabilní a udržitelný zdroj pro zásobování teplem.

„A ještě drobná poznámka, bylo tady několikrát zmíněno, jak nás drtí emisní povolenky. A tady je třeba jasně říci, jak za celou dobu existence emisních povolenek byly tady vlastně využívány. Peníze za emisní povolenky plynuly z Karlovarského kraje a dodnes se nepodařilo zajistit mechanismus, aby finance mířily zpátky do regionu a třeba byly použity na potřebné investice, které tady byly popsány. Takže to je naše úzká interakce se Sokolovskou uhelnou. A to je také koncept dopisu, který bude v tomto týdnu vypraven na vládu ČR. Samozřejmě s výzvou k jednání na odborné úrovni, ale rovnou tam bude popsáno i to, co nezbytně potřebujeme ve vztahu k legislativní úpravě," dodal hejtman.

Kraj prochází transformací průmyslovou, ekonomickou, ale i společenskou. „Náš transformační plán, jak jsme si jej pojmenovali, opravdu obsahuje i to, za jakých podmínek budou obyvatelé Karlovarského kraje schopni tady žít a budou-li ohroženi energetickou chudobou, nebudou-li mít na teplo a na energii, tak veškeré kroky, které budeme dělat předtím, budou zbytečné. Lidé prostě nebudou mít na to, aby tady žili. A to je ten základní vzkaz, který vysíláme. Máme funkční systém, máme zdroj, máme vlastně shodu v území, máme shodu kraje, výrobce, obcí na tom, že centrální zásobování teplem je tím budoucím řešením na další desítky let. Všechna města si zpracovala své energetické studie. Všem to vychází, že není jiné řešení pro panelové domy než udržet efektivní činnost centrálního zásobování teplem. Ale jsme v situaci, kdy ten čas běží a ten čas ubývá. My na to jako město upozorňujeme už dlouhodobě, že může nastat tato situace. A první ochutnávky už jsme tady měli. Vzpomeňte si, co se dělo loni v Lubech poté, co explodovala cena plynu, jaké nedoplatky přišly obyvatelům v Lubech, tak ten čas se výrazně krátí," řekl krajský radní a starosta Chodova Patrik Pizinger.