"Musím říci, že už nechodí jen Romové nebo lidé bez domova, ale začali chodit ti, které to dříve možná ani nenapadlo. Přijde maminka se sedmiměsíčním miminkem s tím, že nemá na sunar a tak hledá všemožné způsoby jak ho sehnat. V pondělí jezdím do Potravinové banky, tam dostanu jídlo pro pět rodin a musím to rozdělit pro osm, protože jinak se to nedá," říká Stanislav Beneš, který ve farní charitě jídlo a šatstvo vydává.

Matky samoživitelky začali chodit už koncem minulého roku. "Některé pošle i Úřad práce nebo sociálka. Chodí jich hodně a já je musím odmítat, protože jim nemám co dát. To, že vyžebrám v Potravinové bance dva sunary na týden, není asi adekvátní. Na druhou stranu i to málo z celkové pomoci musí stačit a ti lidé se musejí sami snažit," říká Beneš.

Podle něj se už navíc nedává do charity tolik, co se dávalo dříve. "Když jsem tady zhruba před třemi lety nastupoval, měl jsem k dispozici na výdej mnohem více jídla a mnohem více oblečení. Začíná být nouze i mezi lidmi, tudíž to dopadá na všechny. Počet žadatelů o pomoc roste a sortimentu je méně. Prostě je to problém," konstatuje Beneš.

Ošacení a obuv nosí na faru lidé. Zatímco dětských a dámských komodit je poměrně dost, mužské chybí.

Ženy prostě obměňují šatník častěji než muži. A třeba ponožky pro muže se podle Beneše platí zlatem.

"Bezdomovci se občas objeví, dostanou konzervu, těstoviny a zmizí. Velký nárůst je však právě matek s dětmi, které shánějí pomoc. Je mi jich dost líto. Je to těžký. Oni se neumějí sami o sebe postarat a potřebují někoho, kdo jim řekne co mají dělat," dodal Beneš.

Farníkům se začínají ozývat i lidé z Kraslic. "Volala paní, že by potřebovala materiální pomoc, jestli je to možné. Pozvali jsme ji Kraslic, kde máme nové výdejní místo," potvrdil Za farní charitu Jan Sebján.

V Sokolově mohou lidé přijít v pondělí od 9 do 12 a ve středu od 14 do 16 hodin. V tuto dobu je otevřen takzvaný Šatník farní charity přímo na faře. V Kraslicích je to pak pondělí od 13 do 15 a ve čtvrtek od 14 do 16 hodin v ulici B.Smetany 1862.

Ředitel Potravinové banky Karlovarského kraje Milan Hloušek říká, že i jim volají každý den zejména matky s dětmi a žádají o pomoc. "Popisují svou špatnou situaci a vysvětlují, že nemají jídlo pro své děti. Odkazuji je na organizace, které naše banka zásobuje potravinami. Máme 50 až 60 odběratelů. Některý z nich se ozve jednou, jiní přispíváme pravidelně. O pomoc nás žádalo také zhruba 20 obcí a měst. Snažíme se vyjít vstříc všem, ale zásoby se tenčí. Pomáháme Čechům i uprchlíkům. Před výdejnou humanitární pomoci v Karlových Varech jsou dlouhé fronty," říká Hloušek.

I on potvrzuje, že lidé začínají obracet každou vynaloženou korunu. "Při naší poslední sbírce jsme dostali od lidí 9,5 tuny potravin. Je to o něco méně než při těch předchozích, ale moc za to děkujeme. Je to celkový trend zdražování, lidé se vydali z peněz. Co se týká zmíněného sunaru, tak jsme dostali dvě balení a podělit všechny je nemožné. Dříve stál stolní olej 30 korun, dne 50. Lidé přispívali také na další sbírky v našem regionu v posledních měsících," vypočítává možné důsledky celkového úbytku solidarity pro Potravinovou banku. Velmi proto také přivítal pomoc Sokolovské uhelné. "Díky jejich vstřícnosti a daru 100 tisíc korun, budeme moci zase nakoupit potraviny, které jsou potřeba. Moc jim za tento dar děkujeme," vzkázal Hloušek.