„Zamilovala jsem se do jednoho pankáče, který mě k drogám přivedl, a já je začala brát. Tvrdé drogy a nitrožilně. Houbičky nebo marihuanu nepočítám. Drogu mi musel píchat můj kluk, já jsem totiž od mala měla strach z injekčních stříkaček. V té době mi nikdo neuměl pomoci nebo nechtěl nebo jsem o žádné nabídce pomoci nevěděla. Je dobře, že jsou dnes organizace, jako je Kotec, na které se můžete obrátit," říká Jarka.

Její závislost zprvu nepoznali ani rodiče. Jarka byla podle svých slov veselá, pracovitá, ukecaná. Pak jí však našli schovanou mezi věcmi injekční stříkačku. „Naši tomu prostě nechtěli věřit, že beru drogy. Musela jsem se jim ukázat svlečená a oni hledali stopy po vpichu jehly na rukou. Žádné nenašli, můj kluk mi to píchal do nártu. Hrozně to bolelo, ale nebylo to vidět," vzpomíná Jarka.

Jednou ji kamarádi napíchli tak, že si málem ukousla jazyk. Podruhé k nim do bytu vtrhli podle Jarky muži a zbili jejího kamaráda tak, že umřel. „Pak jsem začala vařit a brala jsem furt. Líbilo se mi to. Já se ráda přepalovala (velké dávky) a nic si nepamatovala, najednou byl druhý den anebo týden v prdeli. A tak stále dokola. Pomohl mi až Kotec. Dnes říkám všem, běžte tam. Pokud se nechcete léčit, tak alespoň pro čisté jehly," radí Jarka.

Pervitin brala od 16 do 28 let. Pak zápasila s odvykáním. Porodila dcery a vše bylo fajn. Pak se zase vracela k droze. Poté absolvovala pro ni nekonečné týdny a měsíce léčení bez svých holčiček. „Hrozný. Až na pražském Karlově je pouhých 11 míst v celé ČR pro odvykající matky s dětmi," říká Jarka. A chutě na drogu? Ty jsou podle ní pořád.

„Člověk si ale musí uvědomit, kam až došel a o co by přišel. Byla jsem bez prsou, zubů, špatná pleť, sebralo mi to paměť, měla stihomamy. Půl dne ležíte u dveří a posloucháte jestli někdo nejde, druhého půl dne hlídáte u okna, hrůza. Do toho křeče, shánění další dávky. Stačí vzít jednou do žíly a je to závislost, seš v tom. Kdybych nepřestala, skončím v kriminále. Těch pár měsíců v léčebně za to stálo," konstatuje bývalá narkomanka Jarka.

Na sezení se studenty a rodiči se rozjela velmi otevřená diskuze, nic vymyšleného, pravé pocity, popisování stavů, pocitů pronásledování a bludů, apelace na mladé a nejen ty přítomné, aby se tohoto stavu a závislosti vyvarovali.

"Povedla se velmi dobrá akce, kde se spojila vůle, nebezpečné téma, aktuální problém a chuť mluvit a v neposlední řadě apelace na prevenci. V pořadí druhý workshop se bude konat dne 16. března od 17 hodin v Music clubu kina Alfa. Máte šanci poslechnout si odborníky a samotné uživatele včetně jejich rodin, známých a kamarádů," říká vedoucí oddělení prevence kriminality Hana Procházková.

Ta zároveň spolu s vedoucí Kotce Janou Kurákovou radí, aby se lidé neschovávali za internet, který prý nedá všechny informace o drogové problematice. Rodiče se nemají bát přijít zeptat se, ukázat tvář a vyslovit tu větu, která je pro rodiče jedna z nejtěžších: Mám doma dítě – feťáka a nevím jak dál, potřebuji pomoc".