Důl Jeroným je velmi zajímavý nejen svým vývojem, ale také tím, že se tam překrývá několik způsobů těžby, od té nejstarší povrchové v podobě rýžovišť přes takzvanou přípovrchovou těžbu, která se projevuje zahloubenými jámami na povrchu, až po těžbu hlubinnou.

„Ta velmi masivně probíhala v průběhu 16. století až v 1. polovině 17. století," uvedl Michael Rund, ředitel Muzea Sokolov. Běžně se nálezy dřev vyhodnocují hlavně dendrologickou metodou, tedy počítáním letokruhů, což v dole Jeroným ale nebylo možné. „Byli jsme tak nuceni vloni přistoupit k vyhodnocování důlních dřev pomocí radiocarbonového datování," upřesnil Filip Prekop z Národního památkového ústavu v Lokti (NPÚ).

Odebrané vzorky se posílají k analýze do specializované laboratoře, loketští archeologové využili laboratoř Beta Analytic v Americe a ta vloni poprvé určila, že tři z devíti vzorků jsou výrazně datačně starší než známý rozmach těžby v 16. století. „Vyčlenila se nám skupina vzorků, která pochází z jedné opomenuté části dolu, u nichž se opakovaně potvrdilo, že pochází z průběhu 14. století a jeden vzorek i ze století patnáctého," upřesnil Prekop s tím, že z jiných písemných a archeologických pramenů je známo, že tato oblast byla ve středověku osídlena, ale dosud neexistovaly prokazatelné doklady, že by v té době v dole probíhala už hlubinná těžba. „Potvrdilo se tak, a z toho máme radost, že počátky této těžby opravdu spadají už do období středověku," doplnil ředitel muzea Rund.

Průzkumné a zajišťovací práce v dole Jeroným, které probíhají díky finanční podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu a Karlovarského kraje, pokračují dál. Národní kulturní památka Důl Jeroným v Čisté u Rovné je unikátním svědkem hornické kultury a dovednosti našich předchůdců. Cínový důl Jeroným u zaniklé obce Čistá eviduje báňský úřad poprvé v roce 1548. Starší písemná datace se nedochovala. Návštěvníkům je tato památka přístupná od 1. května do 15. října.