Budova stojí v ucelené řadě domů v památkové zóně a v podstatě jediné, co zatím drží, je přední štít. „Když se podíváte zezadu, tak uvidíte, že velká část tam není, spadla, jsou tam propadlé podlahy odshora až dolů," popsal situaci starosta Horního Slavkova Alexandr Terek.
Statik provedl předběžná šetření a zjistil, že objekt je v katastrofálním stavu, kdy je potřeba minimálně nařídit udržovací práce. „Když to prohlédl, zjistil, že stav je tak kritický, že už nestačí jen někde něco podepřít, že je potřeba to komplexně řešit, nebo zbourat," uvedl starosta s tím, že bude záležet na posudku, který dodají statici. Protože objekt je v památkové zóně, bude nutné i vyjádření orgánu památkové péče.
„Nechtěl bych bourat," podotkl Alexandr Terek, „na městě se už dost podepsal socialistický režim, kdy v 70. letech došlo k rozsáhlé demolici historické části města."
Smutná na celé situaci je ještě jedna věc. Dům není v majetku města, ale soukromé osoby. „Pohledem do katastru nemovitostí zjistíme, že budova je zatížena exekucí, ale i trestním řízením, a není divu, že vlastník je neznámého pobytu," vysvětlil starosta. Majitele tedy nelze kontaktovat, stavební zákon v takovém případě hovoří jasně. Pokud stavební úřad nařídí udržovací práce či demolici a vlastník je nevykoná, přičemž budova je na území města, pak povinnost postarat se spadá na město, které potom může prostředky vymáhat na majiteli.
„Což je ale vzhledem k okolnostem, které jsem zmínil, nereálné a v praxi máme již takové zkušenosti," konstatoval, „pokud je ten člověk nemajetný, je v exekuci, tak to těžko vymůžete." V současné chvíli je tedy jedno, jestli stavební úřad společně s památkáři nařídí udržovací práce, nebo demolici, v každém případě to bude velká starost pro město.
Autor: Lucie Žippaiová
