O co vlastně šlo? Trénující fotbalisté Dynama Krajková chvíli před setměním zachraňovali daleko do hloubi ztemnělého lesa zbloudilé, a tedy v té chvíli ztracené malé dítě. Jak k této neobvyklé situaci vůbec došlo?
Už na konci pátečního pozdně odpoledního či spíše podvečerního tréninku překopl známý kanonýr Roman Ďuriš svojí už pověstnou pumelicí „dolní" branku i za ní stojící ochrannou síť tak prudce, že vypálený míč zahučel daleko do blízkého lesa.

Až potud nic neobvyklého. Takových nepřesných šutérů, kteří pak běželi hledat daleko do lesa zakopnutý balon, už bylo na hřišti Dynama víc. Náhoda tomu chtěla, že tahle večerní scéna se strhla v nervydrásající drama.

„Když jsem pak běžel hledat zakopnutý a z kopce daleko dolů zakutálený míč, narazil jsem v lese na zoufalou a plačící starší paní, která mi v té chvíli ani pořádně nedovedla říct, o co vlastně jde. Za malou chvíli jsem ale pochopil, že téhle vzlykající a zoufalé paní se ztratilo malé dítě, které měla v té době na hlídání," popisuje Roman Ďuriš vzniklou dramatickou situaci.

Vše ostatní už muselo jít velmi rychle. Daleko zakutálený a ztracený balon šel v té chvíli stranou. Roman vyběhl zpět nahoru na hřiště a zalarmoval rychlou pomoc všech hráčů z mančaftu.
„Venku už bylo hodně šero a v lese už skoro tma. Neváhali jsme ani vteřinu a všichni jsme vyrazili tu malou, asi čtyř- nebo pětiletou holčičku hledat. Vše muselo jít velmi rychle," říká k této bleskové pátrací akci fotbalistů jejich trenér Petr Pleier.
Zmatené a blížící se tmou vyděšené dítě se ve snaze najít svoji babičku vydalo špatným směrem a postupovalo dále do hloubi lesa. Volání ve větru v lesním šumu zaniklo, situace byla napjatá.
„Vzali jsme to do vlastních rukou. Na zalarmování složek ale nebyl čas, a tak jsme šli na věc rovnou sami. Rozvinuli jsme širokou pátrací rojnici a ztracenou malou holčičku jsme naštěstí za malou chvíli v té tmě našli. Byla už asi pět set metrů daleko od kraje lesa a šla dál směrem k břehům vodní nádrže Horka. Vzali jsme ji a vyvedli z lesa zpátky k její již zoufalé babičce, která byla naším rychlým činem úplně dojatá. Takovou pomoc by ale přece udělal každý," culil se trenér Pleier po bleskové a zdařilé pátrací akci svých hráčů. Nebyla to zase až taková maličkost. Venku tma a rychle se blížící noc, či blízké a strmé břehy nedaleké vodní nádrže Horka opravdu nevěstily nic dobrého.

Vše ale naštěstí dobře dopadlo. O této záležitosti se moc nemluví, a když, tak jen v dobrém. Fotbalisté Dynama Krajková se nepovažují za zachránce či hrdiny, ale ve správný čas byli na správném místě a pomohli. Jejich pomoc byla nezištná a chvályhodná. Jejich pohotový a bleskový čin zaslouží uznání.
Vždyť nebýt jejich rychlého jednání, nemuselo vše tak šťastně skončit. Zdravotní lesní procházka spojená s houbařením mohla mít pro babičku a její malou vnučku, dramatičtější průběh. A možná i s nočním pokračováním a s případnou akcí záchranných složek. To naštěstí nutné nebylo.

A fotbalisté Dynama byli symbolicky také odměněni. Krátce před jejich nedělním mistrovským utkáním krajské 1.B třídy jim šťastná babička i s maminkou dívenky předaly věcný dárek z těch v dané chvíli nejvítanějších. Pár plat kvalitního zlatavého pěnivého moku přišlo skutečně vhod a fotbalisté Dynama je po vítězném duelu s Kynžvartem 5:0 také jako doplněk svého zdravého pitného režimu náležitě využili. A to plnými doušky i se svým trenérem. A to na zdraví malé Barunky. Konec dobrý, všechno dobré.

Krajkovským fotbalistům proto za jejich bleskový záchranný čin tedy ještě jednou velké poděkování, a to i prostřednictvím našeho listu. Hoši, děkujeme. Josef Mihalík, spolupracovník redakce