Přesto je Základní škola v Kynšperku nad Ohří zřejmě jedinou základní školou v kraji, kde funguje úplné školní poradenské pracoviště s psychologem a speciálním pedagogem na plný úvazek. A v čem je problém, když jsou takovou nutností? Na jedné straně v penězích, na druhé i v nedostatečném počtu kvalifikovaných pracovníků.

Školní poradenské pracoviště v Kynšperku funguje naplno od roku 2016, do té doby tu psycholožka Veronika Zemanová a speciální pedagožka Petra Kučerová pracovaly jen na půl úvazku. „Školní poradenské pracoviště na naší základní škole velice vítám, neboť téměř čtvrtina našich žáků jsou žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Jak psycholožka, tak speciální pedagožka poskytují okamžitou pomoc a intervenci, když je třeba,“ vyzdvihuje ředitelka školy Lenka Hrušková Bursová. A to je právě velká výhoda. Obě sídlí ve škole a jsou k dispozici.

A na nedostatek práce si rozhodně nestěžují. Velká část jí spočívá v práci s dětmi se specifickými poruchami učení. „V podstatě na žádné škole by se dítě nemělo posílat hned do poradny. Učitel by si měl zpracovat pedagogickou diagnostiku a s dítětem pracovat. Často totiž nejde o poruchu, ale nezralost. A tuhle práci tady děláme my,“ přiblížila speciální pedagožka Petra Kučerová. S dětmi pak pracují ve speciálně vytvořené místnosti buď ve skupinkách, nebo individuálně. Výhodou je, že se obě pohybují přímo ve škole, docházejí do tříd a vidí, jak se děti projevují. Není třeba za nimi nikam dojíždět a všechny sledované žáky si samy pohlídají. I když vzejde podnět od učitele, vše se ale děje se souhlasem zákonného zástupce.
Náprava poruch učení není ale zdaleka jedinou činností poradenského pracoviště. Poskytuje rovněž poradenské konzultace pro rodiče i pro žáky.

„Díky nám se zachytí spousta věcí včas, fungujeme jako prevence. Děti vědí, že tu jsme a že za námi mohou kdykoli přijít. S čímkoli. Ať už to jsou poruchy příjmu potravy, experimentování s drogami. Vždycky s nimi budeme pracovat a nemusí to nikdo vědět,“ poznamenala psycholožka Veronika Zemanová. V náplni práce obě mají i diagnostiku, kariérové poradenství pro žáky 5. a 9. tříd, práci s přípravnými třídami, krizovou intervenci i poradenství pro rodiče budoucích prvňáčků při zápisu. A samozřejmě také spolupráci s odbornými pracovišti, jako jsou pedagogicko- psychologické poradny, kliničtí psychologové, logopedové či dětští psychiatři nebo OSPOD. To, co jim totiž chybí, je to takzvané razítko. „Poradny nám zajišťují legislativní rámec. My v podstatě děláme stejnou práci s tím přesahem, že s dětmi pak ještě v reálu pracujeme. Pokud děti potřebují různé podpůrné prostředky a pomůcky, musíme je ale už poslat do poradny, kde dostanou ten potřebný papír,“ vysvětlila Petra Kučerová.

Letos nově se začaly věnovat i nadaným žákům. „Dělám pro ně různé aktivity a rodině pak dávám tipy na činnosti, které nadání dítěte rozvíjejí,“ doplnila Veronika Zemanová.

Není sporu o tom, že psychologové a speciální pedagogové ušetří práci i čas rodičům i učitelům. Zatím však neexistuje ze strany státu systematický způsob, jak je financovat, aby si je školy mohly dovolit zaměstnat na plný úvazek. Jak potvrzují obě dvě, poloviční úvazek je dnes už málo, pokud se chtějí dětem věnovat důkladně.