Zároveň ale pracuje jako grafický designér a také působí jako grafik na volné noze. Jeho práce se však liší od současného grafického designu, sám ve svých projektech odráží nejen své myšlenky, ale i dobré nápady.

Co vás vedlo k tomu, abyste se věnoval grafickému oboru?
Už od dětství mi tužka v ruce nebyla cizí. Postupem času se má kreativita prohlubovala mnohem víc, než bylo u dětí obvyklé. Psací potřeby jsem takřka nedal z ruky. To se pak projevovalo i na základní škole. Podle slov učitelů a doporučení spolužáků bylo přijímací řízení na uměleckou střední školu nevyhnutelné. Také práce v reklamě a médiích je v současnosti jednou z nejžádanějších služeb. Díky dobrému grafickému designérovi může firma prosperovat. Prostřednictvím něho můžete přilákat nové klienty a zvýšit efektivitu obchodu. To je jeden z důvodů, proč je atraktivní věnovat se právě grafickému designu.

Co to vlastně grafický design je?
Grafický design je odvětví designu, které zahrnuje návrhy a následnou realizaci veškerých tištěných materiálů. Od původní grafiky, jakožto oboru uměleckých technik, je grafický design poměrně vzdálený. V tomto případě se nejedná o grafické techniky, jako je například litografie či suchá jehla, ale o schopnost vymýšlet a vytvářet funkční vizuální média, která efektivně poskytují informace. Tento tvůrčí obor vyžaduje nápaditost, originalitu a estetické cítění spolu s technickými dovednostmi a pečlivostí. Grafický designér musí ve své podstatě být psychologem, který odtajní požadavky zákazníka, být umělcem, který vytvoří návrh, a být technikem, který návrh následně zpracuje. Jeho práce nás pak obklopuje všude, od plakátů na kulturní akce přes obal na vaší oblíbené sladkosti až po sazbu tohoto deníku.

Máte nějaký vzor, ať už umělce nebo grafika?
Podle mého názoru je důležité a žádoucí, aby jakýkoliv umělec, ať je to již zmíněný grafický designér nebo třeba sochař, měl vlastní náhled na danou věc, přistupoval k ní přirozeně, bez ohledu na vliv někoho jiného. Své by o tom mohl vyprávět můj oblíbený rakouský umělec Egon Schiele, jehož vedl solitérní život a jeho ojedinělý rukopis žije dodnes. V období secese a symbolismu od osmdesátých let devatenáctého století bylo totiž velmi moderní shromažďovat se do různých uměleckých spolků, jejichž výstupy byly většinou velmi podobné. Schielemu se podařilo vytvořit a prosadit umělecký rukopis, který byl jediný té doby, a dovoluji si tvrdit, že ho dodnes nikdo nepřekonal.

Pracujete v nějakém grafickém studiu?
V současnosti působím jako grafik na částečný úvazek ve firmě Openmatics, která spadá pod celosvětově uznávanou značku ZF. Zhruba pět let jsem působil ve firmách, které zajišťují realizaci tiskovin. V ofsetové tiskárně jsem pracoval v oddělení dokončujícího zpracování, poté jsem působil jako signmaker. Zbylé tři roky jsem byl zaměstnán jako operátor reprografického centra a realizoval jsem zakázky drobného charakteru.

Neplánujete založit své vlastní studio?
Myslím si, že pro vytvoření kvalitního grafického studia je potřeba trpělivost, čas a jistota. To bohužel pro mne v současnosti neplatí. Pracuji však na budování své značky a propagace prací na svých webových a sociálních stránkách.

Máte na svém účtu nějakou spolupráci v oblasti grafiky?
Tvořil jsem značku pro charitativní projekt Srdce pro Václava Havla. Dále jsem přispěl návrhem na potisk tašky na charitativní aukci společnosti Madamfaka. Nyní spolupracuji se Západočeskou univerzitou na tvorbě různých tiskových materiálů. Jednou z mých nejvýznamnějších kooperací byla však tvorba návrhu orientačního systému Karlovarské krajské nemocnice, ale bohužel se nerealizoval.

Je nějaký prvek, který je v posledních letech v grafickém designu trendem?
V posledních letech se v grafickém designu určitě odráží minimalismus a typografie. Aplikují se čisté, jednolité barvy a poměrně často i fotografie. Naproti tomu na scénu vstupují ručně tvořené materiály, snaha zachytit autenticitu a originalitu díla. Design by měl být však individuální a měl by reflektovat potřeby konkrétního zákazníka. Používání trendů by tedy mělo být až podřadné práci grafického designéra a spíše se jimi jen inspirovat.

Co je nejtěžší na tom, tvořit grafiku?
Nejtěžší na práci grafika je komunikace, časová náročnost a podhodnocení díla. Komunikace s klientem je jedna z nejnáročnějších věcí. Z pozice grafika ho musíte přesvědčit o tom, že ona práce má jasně stanovená kritéria použití, je vytvořená přímo na míru jeho požadavkům a je to takto správně. Musíte klientovi vysvětlit, že například není vhodné použít písmo Comic Sans do firemní vizuální identity, nebo že duha či čtyřlístek do loga nepatří. Většina zákazníků má pak představu, že práce grafika je přesouvání písmen a obrázků v počítači. A to je velký omyl. Je potřeba důkladně promyslet využití písma, barev, velikosti a umístění.

Existuje nějaké pravidlo, kterého by se měl nejvíce držet?
Myslím si, že nejvhodněji odpovím mottem „Méně je vždy více".


Jakým směrem se snažíte namířit své práce vy? Vaše grafika a nápady se lehce liší.
Já přistupuji ke grafice individuálně. Mám oblíbený styl, ale ne vždy se hodí na dané téma. Proto pozorně naslouchám zadavatelům, snažím se z nich dostat jejich představu, jejich oblíbené barvy a motivy a ty pak následně aplikuji a upravuji podle vhodnosti použití. Nejvíce se snažím vytvářet práce autenticky. Člověk v dnešní době má pak pocit, že je ještě vše v pořádku a sociální život se ještě zcela neodcizil. Paralelní proud mých prací vychází ze švýcarského stylu dvacátého století a jeho symbolem je minimalismus a typografie.

Máte nějaký projekt nebo práci, na které jste za celé grafické období nejpyšnější?
Můj dodnes nejoblíbenější projekt je bakteriální typografie. Jedná se o práci, která neměla přímého zadavatele a nebyla svázaná zadáním. Namnožil jsem bakterie do tvarů písmen a vznikla tak unikátní živá abeceda, která každým okamžikem měnila svůj tvar, barvu a velikost, a nikdy tedy nebyla stejná.

Jaká je podle vás grafika v moderní době oproti minulým letům?
Grafický design je v dnešní době, dle mého názoru, velmi konzumní záležitostí. To, když se v 60. letech 20. století objevovaly první české filmové plakáty, bylo naprosto nesrovnatelné s dneškem. Plakáty nebyly spotřební kus papíru, ale umělecké dílo, které dodnes udivuje a inspiruje a je součástí velkých uměleckých sbírek. Dnes vyvěsíte plakát, a za týden již není aktuální. Velkou roli ve změně grafického designu také hraje počítač jako nástroj grafika, bez kterého si nedokáže práci představit. Nevýhodou je, že v dnešní době má počítač poměrně každý a každý chce být grafickým designérem. Výsledkem jsou pak kolikrát nevkusné a po grafické stránce špatně zpracované materiály, na které narážíme každý den.

Myslíte si, že v Karlovarském kraji je málo možností k tomu, se v grafice prosadit?
Myslím si, že v Karlovarském kraji bylo, je a bude mnoho nadaných lidí, kteří grafice rozumí a chtějí se dále vzdělávat. Bohužel místo k uplatnění je věc druhá. Většina z mých známých z Karlovarska utekla do Prahy či do ciziny. Včetně mě. Jsem pátým rokem v Plzni a musím říct, že pro lidi umělecky založené je zde mnohonásobně víc příležitostí než na Karlovarsku.

Existuje pro vás nějaké logo, design nebo podobná grafická věc, která je nejlepším grafickým výtvorem?
To nelze takto jednoznačně říct. Každý den pravidelně sleduji práce designérů po celém světě a mnohokrát si řeknu, že to je nejkrásnější věc, kterou jsem viděl. Mám rád práce, které v sobě skrývají i druhotné využití nebo sdělení. Cokoliv, co má nějaký skrytý význam. Za jednu z nejvýznamnějších prací považuji orientační systém newyorského metra, vytvořený italským designérem Massimem Vignellim.

Chtěl byste něco vzkázat lidem, kteří se chtějí věnovat grafice?
Pokud se vážně zajímáte o grafický design a baví vás, jděte naplno do toho. Je to náročná cesta, ale na konci je něco, kvůli čemu ta cesta stála za to. Vzdělávejte se školně i mimoškolně. Zajímejte se o vše, co je s tím spjato, a vytrvejte. A nepoužívejte Comic Sans.

Autor: Sandra Kubíčková