Jako již tradičně přivítalo GYMSO Vánoce koncertem v aule školy, který se konal ve středu 19. 12. 2007. V organizaci koncertu padl tentokrát los na 3.C a leaderem celé akce se stal Honza Kříž. Ten nejen že po celý prosinec přemlouval nebohé dušičky, aby se upsaly k účinkování na koncertu, ale v jeho průběhu se staral také o techniku. Za svůj úspěch vděčí koncert i odbornicím na slovo vzatým – profesorkám hudební výchovy paní Sojkové a Maříkové.
Od minule se asi rozkřikla výborná pověst vánočního koncertu, a tak tlačenice před aulou a následně do ní připomínala boj rockových fanoušků, kteří se chtějí na koncertě své oblíbené kapely dostat přímo do kotle.

My se procpali nejprve ke dveřím, kde jsme do klobouku vhodili dobrovolné vstupné, které poputuje do dětského domova v Horním Slavkově, a teprve potom do auly, kde však jen ti nejrychlejší a nejšikovnější vybojovali místo k sezení – návštěvníků koncertu bylo totiž letos tolik, že je aula nestačila pobírat…

Dokonce i profesoři seděli místy na schodech nebo postávali opření o zeď, málokterý z nich si nechal koncert ujít a dvě rezervované řady jim nestačily.
Tradiční bylo místo konání koncertu i zahajovací vystoupení pěveckého sboru složeného z žáků nejrůznějších ročníků gymnázia, netradiční byli však moderátoři akce. Letos nás koncertem provedly pravé vánoční pohádkové bytosti – skřítek Nikolka Labíková a Santa Honza Zalubil. Taková návštěva nezavítá do Sokolova každý rok!

Ze začátku se koncert snažil dostát svému jménu a vystoupení sboru i flétnového souboru bylo vskutku vánoční, na sváteční strunu nás naladily klasické koledy. Na další koledy se už během celých dvou hodin konání koncertu nedostalo…

Nebylo to ale na škodu. Místo načerpávání vánoční atmosféry jsme se mohli pohupovat do rytmu moderních skladeb nebo si rozšířit znalosti klasické hudby v zajímavém podání talentovaných gymnazistů.

Nejoblíbenějším nástrojem gympláků jsou, soudě podle četnosti jejich výskytu na koncertu, housle. Bráškové Babayani i Vítek Adamec to s nimi vážně umí a já si při jejich vystoupení říkala, že i klasická hudba může být zábava, když se vezme za ten správný konec. To ukázal i klavírista Tomáš Dvořák.
Klasika se střídala s modernou, kde jsme byli svědky několika téměř profesionálních výkonů. Gympláckou SuperStar je pro mě Líza Denysyuková, těsně za ní Stáňa Tothová.

Tyto zpěvačky nejprve spojily své síly a aulou se linul duet Tell him, potom zazpívaly každá jednu sólovou píseň, přičemž především Stáňa mě uchvátila šansonem Edith Piaf Padam. Pokud je Radka Fišarová českou Edith Piaf, potom i GYMSO našlo svoji Edith, a to právě ve Stáně.
Další výbornou zpěvačkou, která se pravidelně představuje na nejrůznějších akcích, je Bára Benešovská, známá jako „Broučice“ Bára.

Tentokrát sice Beatles nepředvedla, to však jejímu výkonu neubralo na kvalitě, zvlášť když to pro vánoční koncert dala dohromady se Santou, jenž se na chvíli proměnil v kytaristu. Abych ale nepěla chválu jen na holky, musím vyzdvihnout výkon Lukáše Rédy, nového přírůstku do řad gymnazistů, který se po svém vystoupení na koncertě, kde zpíval a sám se doprovázel na elektrickou kytaru, stal idolem mnoha dívčích srdcí.

Zpestřením ryze hudebního programu bylo malé StarDance v podání Martiny Hollé a Jana Onaka. Tento pár předvedl několik latinsko-amerických tanců.
Na závěr koncertu jsme se dočkali rockové nadílky od skupiny Oxhole. Ta rozproudila stojatou vodu v sále, diváci vytvořili „vlny“, tleskali a pískali. Vystoupení, na které mnozí celou dobu čekali, by nikdo jiný nepřekonal, a tak byl po jeho skončení koncert ukončen a rozparádění diváci se v rytmu hudby vydali domů.

Každý z účinkujících měl v sále „klaku“ svých spolužáků, a tak žádný z nich nepřišel o pořádný potlesk. Těm, kteří měli možnost své umění předvést už dřív (jako třeba Lukáš Réda, jenž rozezněl při exkurzi do Prahy celé Muzeum hudby tóny klavíru), tleskali ale všichni, a to už před jejich vystoupením.
Co naplat, byly to známé firmy a všichni diváci se těšili, co dnes předvedou. Věřím, že o mnohých z nich ještě uslyšíme… nejen na příštím vánočním koncertu, jehož tradice bude na GYMSO jistě pokračovat aspoň tak dlouho, dokud budou gympláci rádi hrát a zpívat.