Požár v Národním parku České Švýcarsko, který zasáhl přes 1000 hektarů lesních porostů, byl zřejmě jedním z hlavních impulsů k tomu, aby si Karlovarský kraj nechal zmapovat rizikové lokality v rámci celého regionu. Na tento problém upozorňují ochránci přírody v okolí Přebuzi už řadu let. A podle jejich slov to nikoho nezajímalo. Dotčené orgány se tím podle nich začaly zabývat, až když došlo k loňskému požáru ve zmíněném Hřensku. Stejná katastrofa může kvůli měnícím se klimatickým podmínkám a také neukázněným turistům vypuknout i v Karlovarském kraji. Je nejzalesněnějším regionem v rámci České republiky, téměř celá polovina jeho území je pokryta lesy.

„Ve spolupráci s hasičským záchranným sborem jsme se proto domluvili na tom, aby bylo zmapováno, co všechno je v Karlovarském kraji rizikové. To znamená opravdu identifikovat rizikové oblasti, všechny plány postupu, které tady máme, a případně je přizpůsobit a revidovat tak, abychom byli na tyto stavy do budoucna připraveni,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Příkladem může být Přebuz a její okolí. I přes nejpřísnější stupeň ochrany přírody lze nalézt v národní přírodní rezervaci Rolavská vrchoviště hned několik ohnišť. Dobrovolní ochránci přírody hovoří o doutnající katastrofě, která nikoho z kompetentních orgánů doposud nezajímala. Zároveň ale kvitují, že se situace začíná obracet k lepšímu.

Rolavská vrchoviště mají pod sebou až 75 procent rašeliny. Ta, když je suchá, může velmi snadno vzplanout. Požáry v rašeliništích mohou hořet téměř donekonečna. Nebo alespoň do vyčerpání paliva, a to i v podzemí, pokud je hoření zásobeno kyslíkem.

„V národním parku je rašelina až na 75 procentech území. Má rozlohu 840 hektarů, a pokud vypukne požár, polovina parku bude pryč. Nenávratně ztraceny tak budou i zásoby vody. Vegetace za 10 až 15 let doroste, ale voda už se do krajiny nevrátí. Při požáru může rašelina klesnout o desítky centimetrů, ale i o několik metrů. Nenávratně pryč tak bude akumulace a zadržování vody v krajině. Zmizí i tucet unikátních přírodnin, které nenajdete jinde v ČR ani Evropě," říká Rudolf Kovařík z občanského sdružení ekologů Rosnatka.

Mnoho turistů míří v rezervaci k bývalé továrně Sauersack | Video: Roman Cichocki

Ten zároveň kvituje aktivitu hasičů, ale i policistů. „Najde se pár jedinců, kteří rozdělávají ohně. A to v té nejpřísnější zóně ochrany přírody. Některé lidi najdu přímo, jak sedí u ohýnku. Argumentují tím, že tam před dvaceti třiceti lety žádné zákazy neplatily. Anebo tím, že neviděli cedule. Další se ohánějí svými právy, ale povinnosti neznají. Někteří jsou agresivní. Zažil jsem už i zlomený nos. Je také třeba říci, že 80 procent návštěvníků vrchovišť přijde a odejde, aniž by po nich zůstal jediný papírek. Zbylých 20 procent dělá v těchto místech neskutečné věci," konstatuje Kovařík s tím, že se zde začali více objevovat policisté. Lidé je prý registrují a začínají se o tom navzájem informovat na sociálních sítích.

„Ano, řeknou si to, což je dobře. Už zde není takový nával jako za dob seriálu Rapl, ale lidí jezdí stále hodně," konstatuje Kovařík. Dobrovolníci nalezená ohniště likvidují a zem se snaží vrátit do původního stavu. Pokud tam totiž ohniště nechají, rozdělá tam oheň automaticky sto dalších lidí. Kovařík by spolu s ostatními uvítal režim, jaký platí v ostatních přírodních parcích v republice. „Zdejší kout ale nikoho nezajímá. Nejsme holt Šumava, Černé jezero, Beskydy, Krkonoše nebo právě Hřensko a další. Až bude mít zdejší krajina jejich punc, pak se možná začne něco dít," dodává s tím, že pokud by požár vypukl právě zde, zasáhne desítky kilometrů čtverečních včetně německé strany.

„Zahájena byla také jednání s partnery z Bavorska i Saska, kde si toto riziko rovněž uvědomují,“ doplnil hejtman Petr Kulhánek.