Jejich vznik se datuje do roku 1868, mají 38 členů a v pohotovosti musejí být dennodenně 24 hodin. Tolik v číslech o Sboru dobrovolných hasičů (SDH) v Lokti, jenž se v nynější době potýká s velkým problémem. Kvůli úsporným opatřením Karlovarského kraje hasičům totiž schází peníze na důležité vybavení.
„Žádali jsme dotaci pro rok 2011, bohužel jsme skončili až na 15. místě, a neprošli jsme tak sítem,“ říká velitel SDH Loket Antonín Kozel starší, který věří, že situace by se měla zlepšit již v příštím roce.

Finanční injekce by hasičům pomohla v jejich profesi. Podle velitele nejde však ani tak o výbavu jako o zásahové vozy. „Přestože například čtyři dýchací přístroje stojí 200 tisíc korun, dá se to během roku naplánovat a postupně dokupovat. Podobné je to s přilbami, botami, rukavicemi či obleky. Některé věci máme sice staré a navíc je musíme pravidelně měnit, ale zatím nám stačí. Mnohem důležitější jsou auta, nevíme, jak dlouho ještě vydrží,“ vysvětluje Kozel.
V garáži loketské hasičárny totiž parkují celkem tři vozidla – dvě zásahová a jeden velitelský vůz.

Když syn velitele Antonín Kozel mladší vyjíždí s novějším vozem, už z dálky se zdá, že se jedná o starý typ. A skutečně. Je to cisterna CAS 8 Avia z roku 1992. Téměř 20 let stará cisterna ovšem není žádná stařenka oproti výjezdovému vozidlu DA 12 Avia z roku 1979. „Když do prudšího kopce zpomalíme, už ho nevyjedeme,“ shodují se hasiči.
„Stáří vozidel nás samozřejmě brzdí i při zásahu. Moderní auta mají například přímo v kabině v sedačkách dýchací přístroje. My pro ně musíme ven, ze strany,“ upřesňují. Když v budoucnu dotaci na koupi nových aut dostanou, stejně budou čekat. „Na vůz se vyhlašuje výběrové řízení. Navíc je každý vůz prototyp. Hasiči v něm chtějí mít přesně to vybavení, jaké potřebují,“ říká zástupce velitele SDH Loket David Vorlíček. Ten je členem profesionálních hasičů v Karlových Varech a ví, jak jsou loketští bojovníci s ohněm důležití. „Třeba místní hasičárna je unikátní už jen svou polohou – nachází se přímo u řeky, nedaleko jezu. Je to výborné místo. Můžeme cvičit na vodě nebo i zkoušet funkčnost čerpadel,“ podotýká Vorlíček. Podle jeho slov si SDH Loket zaslouží lepší podmínky pro vykonávání své bohulibé profese.

Sbor navíc nepůsobí pouze ve svém městě. Při nedávných povodních vyrazili pomáhat i do postižených oblastí v severních Čechách. „Byli jsme v Bílém Kostelu a Nové Vsi. Tam šlo hlavně o lidskou pomoc, jeli jsme i vlastními auty. Řezaly se především stromy a pomáhalo, kde bylo třeba,“ vzpomíná Kozel mladší.

SDH Loket je důležitý i pro kulturní život ve městě. Členové totiž pravidelně asistují při nejrůznějších akcích. „Když je koncert, hlídáme parkoviště, účastníme se také jako požární dozor na koncertech v amfiteátru i na hradě,“ vysvětluje velitel.
Toho se lidé často ptají, jaký zažil největší požár. „Určitě se nedá říct, jaký jsem zažil největší požár. Například hodně nebezpečné je, když hoří elektrika v paneláku. Najednou musíme evakuovat desítky lidí, kteří třeba navíc panikaří,“ uzavírá velitel.
Lidé v Lokti a okolí berou dobrovolné hasiče jako samozřejmou součást dění ve městě. Zapomínají, že dělají svou práci dobrovolně, ve svém volném čase, a právě proto si bezpochyby zaslouží bezpečné, kvalitní a moderní vybavení, které jim v práci pomůže. Oni pak na oplátku rychle a profesionálně pomohou i nám všem.

K. Šujan