Složily se na ně města a obce Kraslice, Rotava, Jindřichovice, Bublava, Stříbrná a Přebuz. A to přesně podle počtu svých obyvatel, jak je ve svazku zvykem i při jiných událostech. Peníze posloužily na stabilizaci tělesa hutě, dozdění štítů a částečné zastřešení. Rozpočet první záchranné etapy se odhaduje přibližně na 1,5 milionu korun, celkový rozpočet sahající do dalších let pak na 17 milionů. Po ukončení akce spolek plánuje předat bývalou huť obci Šindelová.

Na jaře se spolek pustí do další záchrany. Obnovy by se mohla dočkat samotná přípravna. Kameninové zdivo se bude vyklínovávat, doplňovat a vyspárovávat.
„Pak odborná firma postaví další části cihelné nástavby," naznačil další plány předseda spolku Jiří Hrůza. Ten jako místní patriot věří, že se podaří v průběhu dalších let shánět dotace na další opravy. „Chtěl bych docílit toho, abychom huť dostali alespoň trochu do původní podoby se zastřešením. Jihozápadní část by mohla být prosklená, čímž bychom turistům ukázali, jak to tu kdysi vypadalo, jak byli naši předci šikovní, ať už v odlévání železa, tak i ve zpracování samotné stavby," dodal. Technická památka vysoká pec v

Šindelové dokumentuje starší vývojové stadium výroby železa. Je posledním významným hmotným důkazem existence hutnictví v Krušnohoří. První zmínky o železářských hamrech v Šindelové se objevují už ve 14. století. Dochovanou vysokou pec založila v roce 1839 šlechtická rodina Nosticů. Továrnu tvořila pec, válcovny plechu, kalírny a hamr. K pohonu se používal parní stroj. Na konci 20. let 20. století zaměstnávala asi 920 lidí. Slévárna fungovala do roku 1945. Později se správcem stal státní statek, objekty chátraly, mnohé byly zbořeny. Zachovalo se jen torzo pece z pískovcových kvádrů s výškou šest metrů nad úrovní terénu.