Archeologické práce odstartovaly v polovině týdne na hradě Hartenberg v Hřebenech. Sjelo se sem přibližně deset odborníků, kteří navážou na výzkum z minulého roku. Soustředit se chtějí především na sklepní prostory a takzvanou Goethovnu. Právě odtud pocházejí nejdůležitější nálezy, což archeology vybízí k další usilovné práci.
„Goethovna je místnost, kde v minulosti pravděpodobně pobýval Johann Wolfgang Goethe. V dochovaných zápiscích je zmínka, že ze svého pokoje vyšel na terasu a nemohl se odtrhnout od pohledu na okolí. A jediný vstup, který na terasu v té době byl, je právě z této místnosti,“ vysvětlil kastelán hradu Hartenberg Bedřich Loos.
„Prostor vyčleněný pro výzkum jsme nechali po zimě tak, aby si archeologové tamní materiál sami prošli a pročistili. Počítá se tu s rozšířením sondy zhruba o tři metry a pak se budeme postupně snažit objasnit, jakou funkci mělo ostění a o jakou část hradu se přesně jedná,“ doplnil. „Loni tady byly objeveny neznámé kamenné konstrukce, takže nyní se o nich chceme dozvědět něco bližšího,“ pověděl jeden z týmu specialistů Jan Tajer.

Hartenberg je jednou z nejstarších památek na českém území. V poválečné době chátral a v roce 1985 jej postihl ničivý požár, který z něj udělal ruinu. Rozsah škod byl obrovský, hlavní palác se zřítil na severní straně po základ, zůstalo jen narušené zdivo, dřevěné konstrukce vzaly za své a nádvorní budovy téměř zcela zmizely ze světa.

V devadesátých letech se archeologové věnovali především problematice předhradí. To bylo po přístupové šíji, kde do třicátých let 19. století stála první brána. To byla po dlouhou dobu jediná místa, kterých se odborníci mohli archeologicky dotknout. Do roku 2000 vlastnil Hartenberg Pozemkový fond České republiky. Ten samý rok ho převzal nynější kastelán a začal ruiny pomalu rozebírat. Díky započatým pracím se mohli archeologové dostat do vlastního jádra hradu, kde se daly očekávat nejstarší nálezy.

Literatura doposud uváděla vznik Hartenbergu v první polovině 14. století. Několik sond však odhalilo, že hrad zde stál již mnohem dříve. „Loňská archeologie definitivně posunula stáří hradu na přelom 12. a 13. století. To dokazují nalezené nejstarší zděné konstrukce z této doby,“ konstatoval Loos. Podle něj je archeologie věda, u které nelze předem jasně odhadnout výsledky. „A právě v tom spočívá její kouzlo. Neustále přináší nové poznatky a nálezy,“ podotkl kastelán.